Anglicky: Cambios de usos del suelo y de la gestión hídrica del riego agrícola en la cuenca del Mar Menor
Zdroj: Dos Santos, G.,M., Navarro Pereno, J., Meléndez Pastor, I., Gómez Lucas, I. 2019. Cambios de usos del suelo y de la gestión hídrica del riego agrícola en la cuenca del Mar Menor. Congreso Nacional del Agua 2019: innovación y sostenibilidad. 267- 274
Klíčová slova: "španělsko, závlahy, využívání území, závlahové nádrže"
Dostupný z: http://rua.ua.es/dspace/handle/10045/88367
Článek pojednává o případové studii z jihovýchodního Španělska. V zájmovém povodí je v současné době převážná část zemědělských pozemků pod závlahou. Závlahy se zde začaly budovat po roce 1979, kdy došlo k obohacení průtoků v tomto povodí přivedením vody ze sousedního povodí. Rovněž zde bylo vybudováno mnoho nádrží sloužící k zadržení vody pro závlahy. Díky závlahám dochází ke zvýšení koncentrací živin v povrchových i podzemních vodách, což má negativní vliv na jakost vody v jezeře a přilehlých mokřadech. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnou turistickou oblast, dalším zdrojem nutrientů jsou odpadní vody.
Podstatou práce bylo zhodnotit vývoj území a porovnat období 1973-1986 s rokem 2016. Byly využity historické letecké fotografie, které byly digitalizovány a porovnány se stavem z roku 2016, rovněž byl využit digitální model terénu. Analyzovány byly plochy zemědělské půdy, zastavěné území a závlahové nádrže.
Z výsledků vyplývá, že za porovnávané období se plocha zemědělské půdy v daném povodí lehce snížila z původních 46% na 40,7%. Avšak došlo k výraznému zvýšení ploch skleníků a foliovníků a rovněž ke změně pěstovaných plodin (více zeleniny a ovoce pod závlahou, oproti obilninám a ovoci před rozšířením závlah). Rovněž došlo ke snížení průměrné plochy půdních bloků z původních 17 ha na 12,5 ha. Nejvýraznější rozdíl je však v počtu závlahových nádrží, kde se počet zvýšil téměř o 300% (z původního počtu 935 na 3685) a také k rozšíření zastavěného území (původně 1,8% plochy povodí, nyní 5,7%).
Závěrem lze shrnout, že ačkoliv plocha zemědělské půdy zůstala téměř stejná, došlo k výrazné intenzifikaci zemědělství, rozvoji závlahových systémů a budování závlahových nádrží díky přivedení vody ze sousedního povodí. Rozšíření urbanizovaného území souvisí především s rozvojem turismu. S intenzifikací zemědělské výroby a díky závlahám však dochází ke zvýšení koncentrací živin v povrchových i podzemních vodách, což má negativní vliv na jakost vody v jezeře a přilehlých mokřadech. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnou turistickou oblast, dalším zdrojem nutrientů jsou odpadní vody.
