Anglicky: Invited review: Improving feed efficiency in dairy production: challenges and possibilities

Zdroj: Connor, E.E. 2015. Invited review: Improving feed efficiency in dairy production: challenges and possibilities. Animal, 9, 395-408.

Klíčová slova: "dojený skot, výživa, produkční účinnost"

Dostupný z: https://www.cambridge.org/core/journals/animal/article/invited-review-improving-feed-efficiency-in-dairy-production-challenges-and-possibilities/7DF7969D091B945A64435DAAB79BFB31


Ačkoli efektivita výroby mléka stále stoupá, hrozbou pro dosažení zisku v chovech stád dojeného skotu se stávají rostoucí náklady na krmiva (40 – 60 %). Zároveň roste potřeba snižovat negativní dopad chovu skotu na životní prostředí. Oba zmíněné faktory lze pozitivně ovlivnit mimo jiné zlepšením produkční účinnosti zvířat. Je tedy zapotřebí vyvinout metody, kterými bude možné identifikovat jalovice s nejvyšší mírou konverze krmiva v přírůstek hmotnosti, aniž by byla dotčena jejich budoucí míra užitkovosti a plodnost. Rovněž je zapotřebí identifikovat dojnice s nejefektivnější konverzí krmiva do produkce mléka, které budou zároveň schopny udržet dostatečnou tělesnou kondici. Způsobů měření produkční účinností je celá řada. V poslední době se však stále více využívá tzv. reziduální příjem krmiva (residual feed intake; RFI), který je vypočten jako rozdíl mezi skutečným příjmem krmiva nebo energie a predikovaným příjmem krmiva nebo energie zvířete. Žádoucí je tedy nízká nebo dokonce záporná hodnota RFI. Výpočet je založen na matematickém modelu, ve kterém jsou zohledněny výdej energie na záchovu a produkci v rámci určitého období. Odhady dědivosti RFI pro dojené krávy umožňují využít tento znak při selekci. Výpočtem genetických korelací zároveň nebyly zjištěny nežádoucí vztahy mezi RFI a dalšími důležitými užitkovými znaky. V současnosti je největší překážkou hodnocení produkční účinnosti pomocí RFI nutnost měření individuálního příjmu krmiva. Automatické systémy zaznamenávající příjem krmiva u jednotlivých zvířat jsou obvykle využívány pouze u menších stád, často na experimentálních farmách. Alternativou přímého měření příjmu krmiva by mohlo být využití jiných znaků, které jsou s příjmem krmiva geneticky korelovány. Testován byl například selekční index, ve kterém byly kombinovány snadno měřitelné znaky jako produkce mléka, tělesná hmotnost, šířka hrudi a velikost těla. Jako velmi perspektivní se pro zlepšení produkční účinnosti u komerčních stád jeví i využití genomické selekce, protože v tomto případě není potřeba zaznamenávat u každého zvířete fenotypové hodnoty.

Zpracoval/a: Ing. Luděk Bartoň, Ph.D., Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., barton.ludek@vuzv.cz