Anglicky: Use of early lactation milk recording data to predict the calving to conception interval in dairy herds

Zdroj: Cook, J. G., Green, M. J. (2016). Use of early lactation milk recording data to predict the calving to conception interval in dairy herds. Journal of Dairy Science. 99(6). 4699 – 4706. http://dx.doi.org/10.3168/jds.2015-10264

Klíčová slova: "dojený skot, březost, časná laktace, záznamy mléčné užitkovosti"

Dostupný z: http://www.journalofdairyscience.org/article/S0022-0302(16)30111-4/fulltext


Správné načasování zabřeznutí dojnic v určité fázi laktace je klíčové pro udržení ziskovosti v chovech dojeného skotu. Cílem studie bylo předpovědět pravděpodobnost zabřeznutí do 100 a 150 dnů po porodu na základě poměrně malého počtu dat o mléčné užitkovosti, která jsou snadno měřitelná a dostupná Autoři nabízejí neinvazivní a cenově dostupnou metodu, jak sledovat a posuzovat energetický stav dojnic v časné laktaci a těchto informací využít pro odhad jejich reprodukčního potenciálu.

Jako zásadní faktory pro předpověď zabřeznutí byly vyhodnoceny průměrný denní nádoj ve čtvrtém týdnu laktace a procento mléčného proteinu v prvních dvou měsících laktace. Podle těchto dvou faktorů bylo možné kategorizovat krávy s dobrou šancí na zabřeznutí do 100 až 150 dnů laktace a krávy se špatnou šancí na zabřeznutí. Konkrétně krávy, které byly označené jako „dobré“, měly průměrný denní nádoj ve 4. týdnu laktace nad 30 kg mléka a obsah mléčného tuku nad 3,2 %. Často se setkáváme s hodnocením stavu dojnic pomocí obsahu tuku v mléce. Ovšem tato studie ukazuje, že takovéto hodnocení je poněkud ošemetné, jelikož procento mléčného tuku se v časné laktaci velmi mění, což sice naznačuje problém s energetickou bilancí dojnic, ale poškození může být poměrně mírné a reprodukční potenciál může být i přes tyto komplikace vysoký. Zde se ukázalo, že procento bílkovin vykazuje mnohem silnější a trvalejší souvislost s pravděpodobností zabřeznutí.

Je však potřeba zmínit, že výše uvedené faktory využité pro předpověď zabřeznutí platily pro 33 stád, u kterých byla souhrnně uváděna špatná reprodukce. Je velmi nepravděpodobné, že by stejná kombinace faktorů mohla platit pro všechna stáda dojených krav. Nicméně je vidět, že pomocí jednoduše dostupných dat lze najít faktory, které reprodukční potenciál významně ovlivňují.

Zpracoval/a: Magdaléna Štolcová, Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., stolcova.magdalena@vuzv.cz