Zdroj: Badalíková B., Hrubý J. (2009). Využití netradičních meziplodin při protierozní ochraně půdy. Uplatněná certifikovaná metodika 6/09. Troubsko. ISBN: 978-80-86908-11-3

Klíčová slova: "eroze půdy; meziplodiny"

Dostupný z: http://www.vupt.cz/content/files/metodiky/metodika_eroze.pdf


Certifikovaná metodika vychází z polního pokusu (2004–2008), který byl založen v bramborářské výrobní oblasti v nadmořské výšce 513 m n. m. (průměrné srážky 500 mm, průměrná roční teplota 6,8°C. Půdy jsou zařazeny do půdního typu hnědé půdy, lehké, zrnitostním složením hlinitopísčité, hloubka ornice 0,20–0,25 m, středně zásobené živinami, půdní reakce slabě kyselá. Jako meziplodiny byly v rámci pokusu vybrány: žito svatojánské–trsnaté, lesknice kanárská, světlice barvířská, sléz krmný. V konečném hodnocení byly vybrány zejména dvě meziplodiny, které se nejlépe uplatnily v dané oblasti z hlediska protierozní účinnosti, a sice žito svatojánské a sléz krmný. Obě tyto meziplodiny splňují požadavek dostatečného pokryvu povrchu půdy, pokud se včas zasejí. Nevymrzající žito svatojánské je nicméně nutné před setím kukuřice desikovat. S ohledem na použití minimální dávky účinné látky nejsou ale náklady na desikaci vysoké.

Žito svatojánské (a to jak v podzimním období po zasetí meziplodiny tak v jarním období) poskytovalo nejlepší ochranu zejména ve variantách:

  • podmítka, předseťová příprava, setí nevymrzající meziplodiny žito sv., na jaře desikace, předseťová příprava, setí kukuřice, a
  • podmítka, předseťová příprava, setí nevymrzající meziplodiny žito sv., na jaře desikace, přímé setí kukuřice do zaschlého mulče

Zpracoval/a: Ing. Vítězslav Vlček, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, xvlcek1@mendelu.cz