Zdroj: Hůla J., Kovaříček P., Kroulík M. (2010): Vsakování vody do půdy a povrchový odtok vody u širokořádkových plodin. Listy cukrovarnické a řepařské, 126 č. 1.

Klíčová slova: "voda, půda"

Dostupný z: http://www.vuzt.cz/svt/vuzt/publ/P2010/002.PDF


V příspěvku jsou uvedeny výsledky hodnocení infiltrace vody do půdy a povrchového odtoku vody s různým množstvím odumřelé rostlinné biomasy na povrchu půdy a jejich vlivu na pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, cukrovka a slunečnice). K měření infiltrace vody do půdy, povrchového odtoku vody a smyvu zeminy byl využit simulátor deště na stanovišti 1 (kukuřice po vzejití, minimalizační technologie zpracování půdy) varianty pokusu byly: bez mulče, s mulčem – po podmítce byla na povrch půdy rozprostřena suchá rostlinná hmota (z druhé seče TTP), talířovým kypřičem byla tato biomasa zčásti zapravena do povrchové vrstvy půdy. Stanoviště 2 se třemi variantami pěstitelských technologií kukuřice na siláž: Kukuřice vysetá po umrtvení meziplodiny (hořčice bílá) glyfosátem, bez jarní předseťové přípravy půdy. U další varianty se před setím kukuřice uskutečnilo jarní zpracování půdy talířovým kypřičem s válcem. Při použití konvenční technologie byl pozemek přes zimu ponechán v hrubé brázdě, na jaře byl použit smyk s bránami a pro předseťovou přípravu půdy ke kukuřici byl využit kombinátor. Předplodinou byla vojtěška. Mulč na povrchu půdy a v povrchové vrstvě půdy přispěl k výrazně pozdějšímu nástupu povrchového odtoku vody než u varianty bez mulče. Mulč rovněž výrazně omezil smyv zeminy (stanoviště 1: 382,6 g.m-2.h-1 oproti 17,4 g.m-2.h-1) při povrchovém odtoku vody na svažitém pozemku. V podmínkách polního pokusu bylo zjištěno, že nejvyšší rychlost infiltrace a nejnižší povrchový odtok vody byly dosaženy u varianty setí kukuřice do umrtveného porostu meziplodiny bez jarní předseťové přípravy půdy, nejnižší rychlost infiltrace a s tím spojený nejvyšší povrchový odtok vody a smyv zeminy byly zaznamenány u konvenční technologie s orbou, bez meziplodiny.

Zpracoval/a: Ing. Vítězslav Vlček, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, xvlcek1@mendelu.cz