Anglicky: Effect of soil tillage and vegetal cover on soil water infiltration

Zdroj: Almeida, W. S., Panachuki, E., Oliveira, P. T. S., Menezes, R. S., Sobrinho ,T. A., Carvalho, D. F. 2018. Effect of soil tillage and vegetal cover on soil water infiltration. Soil and Tillage Research, Volume 175, 130 – 138 s.

Klíčová slova: "infiltrace, simulátor deště, zpracování půdy, půdoochranné technologie"

Dostupný z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0167198717301368?via%3Dihub


Na množství a rychlost vzniku povrchového odtoku při srážkové události má vliv mnoho faktorů. Mezi faktory, které ovlivňují srážkoodtokový proces, patří například přítomnost a druh vegetačního pokryvu a způsob zpracování půdy. Vlivem právě těchto dvou činitelů na infiltraci srážkové vody do půdy se ve své práci zabývali Almeida a kol. (2018). Výzkum byl prováděn v obci Aquidauana v Brazílii. Ověřovány byly celkem čtyři varianty půdního krytu a kultivace půdy: pastvina (Brachiaria ruziziensis), konvenčně zpracovaná půda bez vegetačního pokryvu (směr kultivace ve směru sklonu pozemku), sója luštinatá (Glycine max L.) zasetá do konvenčně zpracované půdy a sója luštinatá (Glycine max L.) zasetá do nezpracované půdy (no-tillage). Infiltrace se měřila na experimentálních plochách o velikosti 0,7 m2 s průměrnou sklonitostí 3 % za použití přenosného simulátoru deště. Na pokusné plochy byla aplikována srážka o konstantní intenzitě 60 ± 1,715 mm/h. Celkem bylo provedeno 96 zadeštění, 24 na každou variantu. První zadeštění bylo provedeno po přípravě půdy a následně v pěti fázích po zasetí sóji (každých 20 dní). Ze získaných dat vyplývá, že po čtyřiceti dnech od zasetí sóji je největší hodnota nasycené hydraulické vodivosti půdy u varianty no-tillage. Dále bylo zjištěno, že nasycená hydraulická vodivost konvenčně zpracované půdy ponechané bez vegetačního pokryvu a konvenčně zpracované půdy s porostem sóji luštinaté se téměř neliší, naopak v porovnání s variantou bez zpracování půdy (no-tillage) a pastvinami mají nasycenou hydraulickou vodivost výrazně nižší.

Zpracoval/a: Ing. David Kincl, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., Kincl.David@vumop.cz