Anglicky: Grazing intensity affects the environmental impact of dairy systems
Zdroj: Aguirre-Villegas, H. A., Passos-Fonseca, T. H., Reinemann, D. J., Larson, R. Grazing intensity affects the environmental impact of dairy systems. Journal of Dairy Science (2017), 100, 6804-6821. DOI 10.3168/jds.2016-12325.
Klíčová slova: "pastevní píce, emise skleníkových plynů, energetická náročnost, posuzování životního cyklu"
Mléko a mléčné výrobky jsou důležitou součástí lidské stravy, ale také významně přispívají ke globálním dopadům na životní prostředí (ŽP). Tato studie se zabývá hodnocením emisí skleníkových plynů (GHG; greenhouse gas), energetickou náročností (NEI; net energy intensity) a využitím půdy v chovu dojnic s rostoucím podílem pastvy v krmné dávce (KD). V průběhu pokusu byla dojnicím předkládána KD s různým podílem pastvy v sušině KD a kukuřičného zrna, kukuřičné siláže a sójové moučky. KD sestávající se z pastevní píce byla krmena po dobu pěti měsíců (květen až září). Po dobu zbylých sedmi měsíců (říjen až duben) byla dojnicím předkládána KD s omezeným množstvím pastvy (pastevní píce). Dopady na ŽP byly porovnány v rámci pěti možných KD s různým podílem pastevní píce a dále byly porovnány mezi dvěma předkládanými KD (bez pastevní píce) lišícími se v technologii uskladnění a následného použití hnoje (hnůj vs. digestát jakožto odpad z výroby bioplynu). Celkový dopad na ŽP byl zohledňován odděleně pro produkci mléka, masa a chovu produkujícího hnůj pro potřeby bioplynové stanice.
K emisím skleníkových plynů nejvíce přispíval metan vyprodukovaný při krkání zvířat a energeticky nejnáročnějším procesem byla produkce plodin. V KD bez využití digestátu z produkce bioplynu byly emise skleníkových plynů 0,87 kg CO2, energetická náročnost byla 1,59 MJ NEI/kg mléka a využití půdy bylo 1,59 m2/kg mléka korigovaného na obsah tuku a bílkovin (FPCM; fat-protein corrected milk). Využití bioplynu výrazně snížilo emise o 0,28 kg CO2/kg FPCM a snížilo energetickou náročnost na 1,26 MJ/kg FPCM, což poukazuje na produkci čisté energie a zdůrazňuje potenciál bioplynu, který vede ke zlepšení chovu. U pokusu, který zahrnoval pastevní píci, se emise skleníkových plynů pohybovaly v rozmezí 0,84−0,92 kg CO2/kg FPCM, NEI 1,42−1,59 MJ/kg FPCM a využití půdy na 1 kg FPCM bylo mezi 1,19−1,26 m2. Výsledky sledování byly pro všechny KD srovnatelné. Doplňování pastevní píce do KD výrazně neovlivnilo mléčnou užitkovost ani dopad chovu dojnic na ŽP, ale snížilo vstupní náklady KD na chov dojnic.
| Přílohy |