Anglicky: Effect of early tending measures on the growth and development of young pine stand from natural regeneration
Zdroj: Sloup, M., Lehnerová, L. 2016. Vliv prvních výchovných zásahů na růst a vývoj borové mlaziny z přirozené obnovy. Zprávy lesnického výzkumu, 61(3), 213-222. ISSN 0322-9688
Klíčová slova: "borovice lesní, pinus sylvestris, výchova porostu, přirozená obnova"
Dostupný z: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/456.pdf
Autoři v článku seznamují lesnickou veřejnost s několikaletým šetřením mladých borových porostů z přirozené obnovy na chudých stanovištích – 2K na lokalitách Západočeské pahorkatiny na majetku LČR, s.p., Lesní správě Plasy, revír Čečiny. Cílem jejich práce bylo zjistit reakci západočeských borových porostů na různé způsoby výběru, na vliv vzdálenosti mateřského porostu od obnovy a následně doporučit pěstební postupy vhodné pro tyto porosty.
V roce 2003 byla zájmová porostní skupina rozdělena na 4 plochy pro různý způsob výchovy: 1K – kontrolní bez zásahu; 3Pú – výchova podúrovňová; 2Ú – výchova úrovňová, která má dvě varianty: Úp – výchova úrovňová pozitivní a Ún – výchova úrovňová negativní. Pro vyhodnocení byly použity naměřené hodnoty v letech 2003, 2006, 2009 a 2013. Autoři vzhledem k předpokladu, že na další vývoj porostu mají ve věku 26 let rozhodující vliv vybraní jedinci, byly stromy rozděleny do dvou skupin: a) vybrané stromy nadějné (400 ks/ha); b) stromy předpokládaného hlavního porostu (1000ks/ha, do hodnocení v každém období byl zahrnut vždy příslušný počet nejtlustších jedinců) Pro tyto dvě skupiny byl samostatně vyhodnocován tloušťkový i výškový přírůst a posuzován vliv jednotlivých variant na průběh měřených veličin.
Na základě výsledků autoři konstatují, že ve výchově borových mlazin z přirozené obnovy na uvedených lokalitách je více možností, které mohou naplňovat jak cíle vlastníka, tak požadavky dané legislativou. Pro dosažení maximální produkce (nárůst výčetní kruhové plochy, nárůst výčetních tlouštěk středního kmene a výška středního kmene) jsou vhodné podúrovňové zásahy. Úrovňové zásahy přinášejí úsporu mzdových nákladů (nižší počet těžených jedinců), více prostoru přírodním procesům a vyšší tloušťkový přírůst u jedinců nadějných (cílových). Dále autoři zjistili, že provedenými zásahy (jeho intenzitou a umístěním – úroveň, podúroveň) byl významněji ovlivněn parametr štíhlostní kvocient než výčetní tloušťka nebo výška středního kmene. Pokud v přirozené obnově dochází výchovným zásahem k určitému rozvrstvení jedinců, je pravděpodobné, že pro stabilitu porostu je důležitější štíhlostní kvocient nadějných jedinců než všech jedinců. To je důležité zjištění zejména pro porostní skupiny, kde je zvýšené nebezpečí možných škod klimatickými jevy (sníh, vítr).
