Zdroj: Kovaříček P., Abrham Z., Hůla J., Plíva P., Vlášková M., Kroulík M., Mašek J. (2012): Technologie a ekonomika zvyšování protierozní odolnosti půdy zapravením organické hmoty. Metodika pro praxi je výstupem projektu MZe ČR č. QH 82191 „Optimalizace dávkování a zapravení organické hmoty do půdy s cílem omezit povrchový odtok vody při intenzivních dešťových srážkách“. ISBN 978-80-86884-69-1.
Klíčová slova: "infiltrace vody do půdy; akumulace vody v půdě; hydrofyzikální vlastnosti půdy; obsah organické hmoty; kompost"
Dostupný z: http://www.apic-ak.cz/data_ak/15/v/ProtierozOdolnostMet.pdf
Cílem metodiky je doporučit postupy pro zapravování organické hmoty z kompostů a rostlinné biomasy k ovlivnění vodního režimu v půdě v podmínkách rozdílného zpracování půdy a rozdílných dávek kompostu v souladu s požadavky na zachování půdní úrodnosti, stability půdního prostředí a snížení rizik spojených s intenzivním obhospodařováním. Bylo zjištěno, že každých 10 t/ha mělce zapraveného kompostu (do 10 cm) zvýšuje podíl zadržené vody v hlinitopísčité půdě o 1 % (obj.), v jílovitohlinité půdě až o 3 %. Zapravený kompost orbou sice výrazně zlepší infiltraci, ale až druhým rokem. Trend zvýšení stability půdních agregátů na variantách pokusu se zapraveným kompostem se ve srovnání s kontrolou průkazně projevil až třetí rok. Rostlinné zbytky mohou nicméně sehrát i negativní roli při zakládání porostů (přenos chorob, přemnožení hrabošů apod.). Obilnářská výrobní oblast: v podmínkách bez dotací je realizace úhrady organické hmoty v půdě v podstatě ekonomicky nereálná, je na shodné nebo vyšší úrovni, než je finanční výnos z plochy při pěstování obilí (důvodem jsou vyšší náklady na slámu a travní hmotu do faremního kompostu). Výsledné náklady se zapravením slámy (3,4 tis. Kč/ha a rok), se zeleným hnojením 3,72 tis. Kč/ha, kupovaný kompost (3,68 tis. Kč/ha a rok). Při využití plošných dotací se výsledné náklady se pohybují mezi 1,8 až 2,0 tis. Kč/ha a rok. Poněkud dražší je varianta zeleného hnojení (snížení přínosů za slámu), nejdražší variantou je plné uplatnění kupovaného průmyslového kompostu. Při využití plošných dotací i dotací LFA jsou náklady na faremní kompost 0,3 tis. Kč/ha a rok, zeleného hnojení 1,4 tis. Kč/ha a rok a průmyslový kompost 1,6 tis. Kč/ha a rok. Výrobní oblast pícninářská: v podmínkách bez dotací je realizace úhrady organické hmoty v půdě ještě výrazněji ekonomicky nereálná, než v OVO. Výsledné náklady na úhradu organické hmoty ve variantách se zapravením slámy a faremního kompostu se bez dotací pohybují kolem 5,0 tis. Kč/ha a rok, u průmyslových kompostů 5,4 tis. Kč/ha a rok a zelené hnojení 5,6 tis. Kč/ha a rok (díky nulovému tržnímu přínosu slámy a nižšímu odpočtu živin NPK). Při využití plošných dotací jsou náklady 2,0–2,9 tis. Kč/ha a rok. Při možnosti využití plošných dotací i dotací LFA se náklady pohybují od 0,2 tis. Kč/ha a rok (faremní kompost) po 1,4 tis. Kč/ha a rok (prům. kompost).
