Anglicky: Different milk feeding intensities during the first 4 weeks of rearing in dairy calves

Zdroj: Korst, M., Koch, C., Kesser, J., Müller, U., Romberg, F.J., Rehage, J., Eder K., Sauerwein, H. (2016): Different milk feeding intensities during the first 4 weeks of rearing in dairy calves: Part 1: Effects on performance and production from birth over the first lactation. J. Dairy Sci. 100:3096–3108.

Klíčová slova: "telata, výživa, růst, produkce mléka"

Dostupný z: http://www.journalofdairyscience.org/article/S0022-0302(17)30065-6/abstract


Cílem experiment bylo porovnat vliv adlibitního a restringovaného podávání plnotučného mléka či mléčné náhražky telatům na ukazatele růstu v odchovu a dojivosti na první laktaci. Telata byla rozdělena do třech skupin. První skupině (sk1, n=20) bylo podáváno restringované množství (6,78 kg/den mléčné náhražky obsahující 11,5 % sušiny). Druhá skupina (sk2,n=17) byla krmena adlibitním množstvím mléčné náhražky s 13,8 % sušiny) a třetí skupina (sk3,n=20) dostávala adlibitní množství plnotučného mléka. Takto byla telata krmena od 4. do 27. dne věku, poté až do 55. dne dostávala všechna stejné restringované množství mléčné náhražky (6,78 kg\den). Odstav probíhal postupně od 56. do 69. dne. Sledovány byly růst a příjem krmiva do 110 dne, věk při prvním otelení, produkce mléka, mléčných složek a tělesná kondice po otelení do 10. měsíce laktace a ekonomické výsledky produkce. Příjem energie z mléka byl přirozeně vyšší u adlibitně krmených telat než u restringovaných do 27. dne. Po 27 dni, kdy byla restringovaně krmena všechna telata, se již příjem energie z mléka nelišil. Příjem energie z jadrného krmiva byl u všech telat do 27. dne celkově nízký, avšak mírně vyšší u restringovaných telat oproti adlibitně krmeným. Po 27. dni se zvýšil příjem energie z jadrného krmiva zejména u telat adlibitně krmených plnotučným mlékem. Do 27. dne odchovu tak kvůli restrikci přijala telata krmena adlibitním množstvím mléka a mléčné náhražky 2,02 a 1,65 krát více energie v krmné dávce (mléko + jádro) než telata krmena restringovaně. Po 27 dni, se již příjem energie nelišil, ale byl sledován rostoucí trend příjmu u adlibitně krmených plnotučným mlékem. Do 27. dne dosahovala nejvyšších denních přírůstků telata krmená adlibitně mléčnou náhražkou a nejnižších telata krmena restringovaně, naopak tomu bylo mezi 28. až 69. dnem odchovu. Od 70. do 110. dne se již přírůstky mezi skupinami nelišily. Tělesná hmotnost tak byla 27. den nejvyšší u telat krmených adlibitně mléčnou náhražkou, ale při odstavu (70. den) a na konci odchovu (110. den) byly již hmotnosti telat ve všech skupinách vyrovnané. Příjem sušiny, tělesná kondice ani hmotnost během prvních 10 měsíců laktace se mezi skupinami nelišila, stejně tak jako složení mléka. Dojivost za 305 dní byla vyšší u adlibitně krmených plnotučným mlékem a mléčnou náhražkou o 765 a 612 kg vyšší  oproti restringovaných, ne však statisicky významně. Věk při 1. otelení byl mírně nižší u adlibitně krmených plnotučným mlékem, ovšem opět ne významně. Adlibitní krmení plnotučným mlékem a náhražkou bylo 1,37 a 1,21 krát nákladnější než restrikce, a činilo 18 a  15, oproti  13 % z celkových nákladů na krmení do prvního otelení. Pokud ovšem zvážíme vyšší příjmy z produkce mléka, jsou příjmy z produkce mléka nad úroveň krmných nákladů na odchov u adlibitně krmených plnotučným mlékem o 0,6 % a 2,5 % vyšší než u adlibitně krmených mléčnou náhražkou a restringovaně. Závěrem lze shrnout, že adlibitní příjem mléka měl pozitivní vliv na intenzitu růstu do 27. dne, dále nikoliv. Restrikce působila pozitivně na příjem jadrného krmiva, ale ani výrazné zvýšení intenzity růstu po 28. dni nepřineslo zlepšení produkce mléka a mléčných složek, které bylo srovnatelné, spíše nižší v porovnání s adlibitně krmenými skupinami.

Zpracoval/a: Ing. Dana Čítková, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze, citkova.dana@seznam.cz