Anglicky: Review: extended lactation in dairy cattle

Zdroj: Sehested, J., Gaillard, C., Lehmann, J. O., Maciel, G. M., Vestergaard, M., Weijsbjerg, M. R., Mogensen, L., Larsen, L. B., Poulsen, N. A., Kristensen, T. 2019. Review: extended lactation in dairy cattle. Animal (2019), 13, s65-s74.

Klíčová slova: "prodloužená laktace, produkce mléka, kvalita mléka, reprodukce"

Dostupný z: https://doi.org/10.1017/S1751731119000806


Odložením zapuštění po otelení lze standardní 305 denní laktaci (SL) dojených krav libovolně prodloužit. Prodloužená laktace (PL) tedy zároveň znamená i delší mezidobí. Důsledkem takové strategie managementu stáda je snížení počtu otelení za rok a zároveň snížení počtu rizikových období z hlediska výskytu mastitid, kulhání nebo metabolických problémů v rané fázi laktace. Potenciálně lze očekávat zvýšení dlouhověkosti a celoživotní efektivity produkce. Ekonomiku farmy by mohly vylepšit snížené náklady na inseminace, veterinární zákroky a na odchov jalovic, což bývá po krmivech druhá nejvyšší nákladová položka. Při použití strategie PL je kráva inseminována ve stádiu více pozitivní energetické bilance a zároveň bývá zaprahována při nižším denním nádoji. To však závisí na persistenci laktace u jednotlivých zvířat.

Z výsledků celé řady studií a experimentů, které byly na téma porovnání PL a SL provedeny, vyplývá několik závěrů. U krav s PL lze v průběhu mezidobí zachovat anebo dokonce mírně zvýšit denní produkci mléka a dosáhnout vyšší celoživotní užitkovosti. Bylo však zjištěno, že ne všechny krávy jsou schopny dokončit PL s uspokojivým denním nádojem. Proto je zapotřebí krávy selektovat na základě parametrů užitkovosti nebo fyziologického stavu a v systému PL využít pouze ty s vysokou persistencí laktace. Zdá se, že kvalita mléka a jeho technologické vlastnosti při využití PL zůstanou většinou nezměněny, avšak výraznou roli zde hraje použité plemeno, výživa anebo frekvence dojení. Odložení inseminace podporuje projevy říje a tedy jejich snadnější vyhledávání. Na parametry reprodukce však PL ve většině sledování měla pouze nevýznamně pozitivní nebo žádný efekt. Prvotelky dosahují nižšího vrcholu laktace než multiparní dojnice, ale jejich perzistence laktace je vyšší a i na konci laktace dosahují poměrně vysokého nádoje. Proto se ukazuje, že z pohledu denního nádoje a dosahování zisku je výhodnější PL strategii využít zejména u prvotelek. S využitím modelových výpočtů optimalizujících celoživotní produkci mléka bylo odhadnuto, že u vysokoprodukčních holštýnských krav je nejvýhodnější využít prodlouženou 16 měsíční laktaci u prvotelek, zatímco u následujících laktací aplikovat standardní délku laktace 10 měsíců. Z modelových výpočtů dynamiky stáda rovněž vyplynul pozitivní efekt PL na celoživotní efektivitu produkce (množství mléka na jednotku sušiny přijatého krmiva), a to zejména v důsledku příznivého dopadu PL na produkci mléka u prvotelek a nižšího počtu jalovic v odchovu. V důsledku toho však na úrovni stáda klesá i produkce masa. Co se týká ziskovosti obou systémů, zdá se, že jsou oba zhruba na stejné úrovni. Využití PL však může přispět ke snižování environmentální zátěže chovu dojených krav, a to prostřednictvím snížení spotřeby krmiva pro nižší počet jalovic v odchovu a krav stojících na sucho.

Navazující výzkum by měl být zaměřen na metody selekce krav vhodných pro PL systém a ověření vlivu frekvence dojení a strategie výživy v průběhu laktace tak, aby byla optimalizována produkce mléka a zároveň aby krávy na konci laktace dosáhly tělesné kondice optimální pro následující otelení.

Zpracoval/a: Ing. Luděk Bartoň, Ph.D., Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., barton.ludek@vuzv.cz