Anglicky: The Utility of Image-Based Point Clouds for Forest Inventory: A Comparison with Airborne Laser Scanning

Zdroj: WHITE, C. Joanne; Michael A., WULDER; VASTARANTA, Mikko; Nicholas C., COOPS; PITT, Doug; Murray WOODS. The Utility of Image-Based Point Clouds for Forest Inventory: A Comparison with Airborne Laser Scanning. Forests 2013 , No 4. pp. 518-536

Klíčová slova: "laserové skenování (als), (lidar), inventarizace lesů, regionální přístup, bodový oblak, bodové mračno, digitální fotogrammetrie, pologlobální shody (sgm) ; digitální model terénu (dsm), digitální výškový model (dem)"

Dostupný z: http://www.mdpi.com/1999-4907/4/3/518/htm


            Autoři článku jsou zástupci kanadských a finských institucí, kteří se zabývají využíváním metodiky práce digitálních dat a sběru informací pomocí laserových technologií. Schopnost získat informace charakterizující trojrozměrnou strukturu lesních vrstev způsobila revoluci v oblasti inventarizace lesů po celém světě. Letecké laserové skenování (ALS), také nazývané jako detekce a rozložení světla (LiDAR), je primárním zdrojem dat pro trojrozměrné informace o vertikální struktuře lesa. Článek je prezentací dat z lokality státu Alberta v Kanadě o rozloze větší než Švédsko.

            ALS se prokázalo jako velmi cenný zdroj informací pro správce lesů. Umožňuje vytvářet vysoce detailní digitální výškové modely a také řady dat atributů pro inventarizaci lesů (např. výška, kruhová základna a objem stromu). O pokročilé zpracování digitálních leteckých snímků s vysokým prostorovým rozlišením pro generování obrazových mračen, z nichž lze vytvářet vertikální informace s podobností s ALS, je stále větší zájem. Digitální letecké snímky jsou obvykle méně nákladné než ALS. Odborníkům v oblasti inventarizace lesů je známa skutečnost, že kromě možnosti odvození informací o výšce, lze také provádět interpretaci atributů, které jsou v současné době problematické odhadnout z ALS (např. druhová skladba, zdravotní stav a případně mýtní zralost).

Autoři konstatují, že stále existují dva limitující faktory spojené s použitím bodových mračen v terénu. Za prvé - použití bodových mračen může být omezeno pouze na ty lesní oblasti, které již mají DEM odvozené z ALS. Za druhé - bodové mraky primárně charakterizují vnější povrchu lesa. Kdežto ALS pulsy pronikají pod vrchní vrstvu lesa a poskytují informace o struktuře lesních porostů. Dopad těchto omezujících faktorů na odhad atributů inventarizace lesa nebyl stále podrobně zkoumán a ještě není uspokojivě vyhodnocen. V článku autoři hodnotí klíčové podobnosti a rozdíly mezi daty ALS a mrakovými body založenými na zkoumané lokalitě. Dosud stále probíhá sumarizace výsledků současného výzkumu týkající se srovnávacího využití těchto údajů pro odhad atributů lesních inventarizací. Odborných vědeckých prací v této oblasti je stále ještě málo.

Zpracoval/a: Ing. Jiří Holický, jhcplzen@seznam.cz