Zdroj: Spitz, P., Filip, J. 2001. POTŘEBA ZÁVLAH PŘI PREDIKOVANÉ KLIMATICKÉ ZMĚNĚ V ČESKÉ REPUBLICE. In: Rožnovský, J., Janouš, D. (ed): Sucho, hodnocení a predikce. Pracovní seminář, Brno 19.11.2001.

Klíčová slova: "klimatická změna; sucho; výpočtové metody; prognóza vodohospodářských opatření; závlahy; zdroje závlahové vody; výstavba závlah a vodních zdrojů."

Dostupný z: VUMOP


Článek pochází z r. 2001. Predikovaná klimatická změna vyplývající z globálního oteplování Země má ovlivnit i podnebí České republiky zvýšením jeho suchosti. Proto byla zpracována prognóza potřeby zvětšení plochy závlah a k tomu účelu i vodních zdrojů do roku 2030. Prognóza byla vypracována ve dvou alternativách. V alternativě 1 se uvažovala pomalejší, v alternativě 2 rychlejší klimatická změna. Alternativa 1 předpokládá zvýšení plochy závlah o 40 000 ha orné půdy a akumulačních prostorů ve vodních nádržích o 57 mil. m3. V alternativě 2 by se měla zvýšit plocha závlah na 1 085 000 ha a akumulačních prostorů na 1 750 mil. m3 vody. Příspěvek rovněž obsahuje stručný popis použitých metod. Výsledky signalizují, že globální oteplování je závažný problém vyžadující zvýšenou pozornost i u nás. Jedním z nejdůležitějších výsledků je doporučení pravidelně zvyšovat plochu závlah a kapacitu potřebných vodních zdrojů jejich výstavbou během následujících 20 let.

Autoři tohoto příspěvku v r. 2001 konstatují, že zásadním adaptačním opatřením v zemědělství na zvýšení suchosti klimatu se jeví potřeba vybudovat postupně další závlahy především v nejúrodnějších oblastech České republiky pro stabilizaci výnosů na úrovni nejúrodnějších let. Z výsledků prognózy potřeby závlah a vodních zdrojů zpracované ve dvou alternativách vyplývají tyto nejdůležitější závěry:

a) Závlahy a vodní zdroje pro závlahy, zvláště u alternativy 2, je vhodné rozšiřovat novou výstavbou postupně po dobu 20 let.

b) Při současných a v budoucnu předpokládaných cenových relacích vstupů do zemědělství a nákupních cen zemědělských produktů nemůže zvýšení výnosů závlahou uhradit veškeré náklady na provoz, udržování a amortizaci závlahové stavby.

c) Z bodu b) vyplývá nezbytnost dotací do závlah stejně jako ve většině zemí, a to na závlahovou vodu ve výši její 100% úhrady, elektrickou energii ve výši 50% a při rekonstrukcích, modernizacích a investiční výstavbě subvence a dotace ve výši 80%.

d) Zřídit Státní fond pro rozvoj závlah, jehož finančním zdrojem bude z 80% státní rozpočet a zbytek bude hrazen stavebníkem, a zároveň zřídit instituci Dotace na vodní zdroje pro závlahy na výstavbu zásobních nádrží a vodohospodářských soustav výhradně dotovaných ze státního rozpočtu.

Zpracoval/a: Ing. Petr Fučík, Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., fucik.petr@vumop.cz