Zdroj: FUČÍK P. a kol., 2010: Posuzování vlivu odvodňovacích systémů a ochranných opatření na jakost vody v zemědělsky obhospodařovaných povodích drobných vodních toků. Uplatněná metodika, 90 stran, ISBN 978-80-87361-00-9, VÚMOP, v.v.i.

Klíčová slova: "jakost vod, znečištění vod dusičnany, drenážní vody, opatření k ochraně jakosti vod, eia (environmental impact assessment)"


Metodika popisuje rizika znečištění povrchových vod vodami drenážními, zejména zátěží dusičnanů. Popsány jsou postupy pro posuzování vlivu stávajících drenážních systémů (staveb zemědělského odvodnění) na životní prostředí (postupy dle EIA) a představen je soubor vhodných opatření k ochraně jakosti vod před případnými negativními účinky odvodňovacích systémů. Prezentované výsledky jsou cíleny převážně na oblast krystalinika, kde byla data pořízena – uplatňuje se diferenciace podle geomorfologických oblastí, zejména se vymezují infiltrační oblasti drenážních systémů. Oblasti jsou popisovány s využitím kódu BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek) a na základě typických hodnot hydraulické vodivosti. V hlavních kapitolách je pozornost věnována procesu vyplavování dusíkatých látek z půdy, zejména nitrátů, a tato intenzita je dávána do souvislosti s podílem orné půdy na celkové ploše povodí. Komentován je vliv odvodnění na odnos dalších znečišťujících látek: fosforu, nerozpuštěných látek, pesticidů a herbicidů.

Popsány jsou v metodice výsledky experimentálních prací, cílené na ověření hypotézy o vlivu využívání nejzranitelnějších půd povodí (zdrojových oblastí) na koncentrace dusičnanů v drenážních vodách. Výsledky shrnuje parametrizovaná rovnice. Metodika rozlišuje vliv pozemků přímo odvodněných a pozemků situovaných nad předmětným odvodňovacím prvkem / systémem. V další kapitole je představen indikativní katalog opatření k řešenému tématu, založený na diagnostice drenážní soustavy, na změnách využití půdy (cíleno směrem k zatravňování či zalesňování orné půdy příp. ke změnám hnojení a agrotechniky). Rozlišeny jsou instalace opatření přímo na drenážním systému, ve svahových polohách, v údolích vodních toků, případně v místech situovaných pod drenážním systémem (např. uplatnění denitrifikačních prvků nad drenážními výustmi, budování mokřadů, regulace v síti odvodňovacích kanálů, využití kořenových čistíren, malých vodních nádrží atd.).

Zpracoval/a: doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc., Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., kulhavy.zbynek@vumop.cz