Anglicky: Estimation of genetic parameters for litter size in charollais, romney, merinolandschaf, romanov, suffolk, sumava and texel
Zdroj: Schmidová, J., Milerski, M., Svitáková, A., Vostrý, L., Novotná, A. (2014). Estimation of genetic parameters for litter size in charollais, romney, merinolandschaf, romanov, suffolk, sumava and texel. Small Ruminant Research. 119: 33–38.
Klíčová slova: "ovce, plodnost, velikost vrhu, dědivost, opakovatelnost"
Dostupný z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0921448814000613?via%3Dihub
Základem efektivní produkce jehněčího masa je dobrá reprodukční schopnost bahnic. Četnost vrhu bývá často označována jako nejpoužívanější reprodukční ukazatel. Počet jehňat ve vrhu významně ovlivňuje výslednou hmotnost jehňat. Podle výsledků řady studií, má lepší efekt zlepšovat reprodukční vlastnosti bahnic, nežli tlačit na vyšší růstovou intenzitu jehňat. Řada chovatelů si tento fakt uvědomuje a přednostně vybírají pro další chov jehnice z vícečetných vrhů. Problémem ovšem je, že četnost vrhu má velmi nízkou heritabilitu (h2= 0,1), tj. schopnost předávat tuto vlastnost na potomky je velmi nízká. Jednou z možností, jak tento znak podchytit při hodnocení kvality stáda, jednotlivých zvířat, je přejít při odhadu plemenných hodnot od výpočtu metodou BLUP k výpočtu prostřednictvím Individuálního modelu jedince (AM). Pří této metodě se hodnotí každé zvíře samostatně a současně je hodnocena závislost užitkovosti příbuzných jedinců ve sledované populaci.
Touto problematikou se zabývají autoři této práce, kde se zaměřují na výpočet plemenných hodnot (genetického založení) pro četnost vrhu u nejpočetněji chovaných plemen ovcí v České republice, a to Charollais (CH), Merinolandschaf (ML), Romanovská ovce (R), Romney (RM), Suffolk (SF), Šumavská ovce (S) a Texel (T). Pro analýzu byly využity údaje z let 1990 až 2012, které poskytl Svaz chovatelů ovcí a koz. Databáze zahrnovala 273 006 údajů o bahnění, informace o zvířeti, rodičích, roku, stádu, datumu narození jehňat, věk v době bahnění, četnosti vrhu a mezidobí. Základní modelová rovnice zahrnovala efekt věku bahnice (fixní efekt) a náhodné efekty (stádo, rok, období bahnění, trvalé prostředí a aditivní genetický efekt bahnice). Průměrný počet jehňat ve vrhu se pohyboval v rozmezí od 1,32 (S) do 2,49 (R) jehněte. Z výsledků je patrné, že bahnice ve věku jednoho roku měly v průměru o 0,179–0,415 méně jehněte ve vrhu. Také bylo prokázáno, že podíl aditivního genetického efektu bahnice na variabilitě četnosti vrhu se u každého plemene ovcí liší. Z toho vyplývá, že bude potřeba provádět výpočet pro každé plemeno samostatně, případně zahrnout vliv plemene jako pevný efekt při odhadu plemenné hodnoty pro četnost vrhu.
