Zdroj: TLAPÁKOVÁ L., ČMELÍK M., ŽALOUDÍK J., KARAS J., 2016: Metodika identifikace drenážních systémů a stanovení jejich funkčnosti. Certifikovaná metodika, 214 stran, ISBN 978-80-87361-58-0, VÚMOP, v.v.i.

Klíčová slova: "odvodnění drenáží, dálkový průzkum země, dpz – dálkový průzkum země, funkčnost odvodnění"

Dostupný z: http://www.hydromeliorace.cz/sw/knihovna/


Drenážní systémy jsou u nás plošně nejrozšířenějším melioračním opatřením. Byly budovány již od roku 1860, nejintenzivněji v období let 1960-1990. V metodice jsou popsány pracovní postupy k identifikaci jednotlivých drénů, uložených pod povrchem pozemku, s využitím leteckých snímků (zprostředkujících dálkový průzkum Země – DPZ). Identifikace slouží jednak k doložení existence drenáže i na plochách, kde nejsou tyto systémy evidovány, dále umožňuje přesné vytyčení drénu pro jeho odkrytí a opravu v případě poruchy, pro organizaci údržby této stavby i pro hodnocení funkčnosti, diagnostiku resp. pro lokalizaci míst projevů poruchy.

Metoda DPZ využívá dva základní principy: barevný projev změn / diferencí vlhkosti půdy a tzv. fytoindikační princip, kdy se drenážní rýha projevuje sytostí a vitalitou vegetačního pokryvu. V metodické části jsou specifikovány podmínky vizualizace a doporučené postupy pro plánování snímkování podle: typu povrchu, ročního období, aktuálního počasí a zemědělského managementu snímkovaných ploch – to vše s cílem optimálního využití produktů DPZ.

Publikace obsahuje řadu fotograficky zdokumentovaných příkladů vizuálních projevů existence a stavu funkčnosti drénů. Zabývá se typem snímku, způsobem jeho pořízení, zpracováním do podoby mapového podkladu v GIS nebo jeho kombinací s dostupnými výkresy projektové dokumentace staveb odvodnění (umožňuje pak zpřesnění dokumentace, rektifikaci výkresu, použití pro vytyčení v terénu atd.). Popsány jsou přesahy zpřesňujících informací o existenci, lokalizaci a funkčnosti systémů drenážního odvodnění do oblasti životního prostředí, vodního hospodářství a do dalších příbuzných oborů.

Samostatná kapitola popisuje využitelnost nových technologií – dálkově pilotovaných leteckých prostředků pro mapování drenážních systémů (tzv. bezpilotních letadel, dronů – označovaných také UAV - Unmanned Aerial Vehicle).

Zpracoval/a: doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc., Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., kulhavy.zbynek@vumop.cz