Anglicky: Ips typographus on Norway spruce trap trees with and without branches

Zdroj: Kula, E., Šotola, V. 2017. Lýkožrout smrkový na neodvětvených a odvětvených smrkových lapácích. Zprávy lesnického výzkumu, 62(1), 42-49. ISSN 0322-9688

Klíčová slova: "neodvětvený lapák, odvětvený lapák, picea abies, ips typographus"

Dostupný z: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/476.pdf


Lapáky jsou jednou z nejvýznamnějších kontrolních a obranných metod vůči lýkožroutu smrkovému, ale i ostatním kůrovcům. Aplikace lapáků je lesnickou praxí využívána od 30. let 19. století. Lapáky se úspěšně aplikují i na další významné druhy kůrovců na smrku [Ips amitinus (Eichh.), Polygraphus poligraphus (L.)], modřínu [Ips cembrae (Heer)] nebo borovici (Tomicus sp., Ips acuminatus Gyll.)  V ČR existuje ČSN 48 1000, která řadí mezi kontrolní a obranná opatření lapáky, lapače, otrávené lapáky a stojící lapáky. Účinnosti jsou srovnatelné a vzájemně nahraditelné. Uvedená norma však neuvádí jmenovitě neodvětvené lapáky, ale lapák definuje jako „pokácený, zdravý, zpravidla odvětvený úrovňový smrk“. Neodvětvené lapáky, které lesnická praxe ve větším rozsahu aplikuje, jsou přípustné, ale jejich efektivita není zatím vymezena na srovnatelné úrovni jako u lapáků odvětvených. Autoři si stanovili jako cíl posoudit atraktivitu a vliv doby položení lapáků odvětvených a neodvětvených na postup a intenzitu jejich obsazení podkorní faunou.

Šetření proběhlo na dvou lokalitách na majetku LČR, s.p. LS Vítkov, revír Červená hora.

V článku autoři uvádějí mnoho tabulek a grafů, které dokládají, že mezi odvětvenými a neodvětvenými lapáky nebyla stanovena statisticky významně odlišná účinnost. Zvýšená atraktivita byla u lapáků položených v březnu. Stanovištní podmínky ovlivňují výši nalétnutí lapáku. Neodvětvené lapáky byly obsazeny výrazněji v podkorunové a středokorunové části, zatímco u odvětvených lapáků byla statisticky významně preferována silnější část kmene (oddenková a středokmenová sekce). Sekce podkorunové poskytují srovnatelné abundance pro oba typy lapáků. Na začátku rojení lýkožrouta smrkového se vlhkostí dřeva nelišily lapáky odvětvené a neodvětvené, ale vlhkost lýka byla statisticky průkazně nižší u lapáků neodvětvených. Klastrovou analýzou byla stanovena diference mezi lapáky odvětvenými a neodvětvenými, přičemž určujícím kritériem byla tloušťka sekce. Výskyt lýkožrouta severského na neodvětvených lapácích nebyl potvrzen.

Zpracoval/a: Ing. Jiří Holický, jhcplzen@seznam.cz