Anglicky: Mastitis treatment - Reduction in antibiotic usage in dairy cows

Zdroj: Krömker, V., Leimbach, S. (2017). Mastitis treatment - Reduction in antibiotic usage in dairy cows. Reproduction in Domestic Animals. 52(Suppl. 3). 21 - 29. DOI: 10.1111/rda.13032

Klíčová slova: "rezistence mikroorganismů vůči antibiotikům, mlékařství, ošetření při zaprahování, léčba mastitid založená na důkazech"

Dostupný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28815847


Prakticky nezbytnou podmínkou pro udržení zdraví mléčné žlázy se stalo používání antibiotik, které ovšem vede ke vzniku a šíření antibiotické rezistence. Data z roku 2014 hovoří o sedmi stech tisíc lidí, kteří ročně zemřou na infekce způsobené multirezistentními kmeny bakterií. Proto Světová zdravotnická organizace (WHO) a další vyhlásily iniciativy zabraňující dalšímu šíření rezistencí.

Antibiotika v chovech dojeného skotu jsou primárně podávána k léčbě mastitid. Jako naprosto klíčové se jeví, aby léčba antibiotiky byla založena na klinickém stupni mastitidy a přesné identifikaci patogenů ještě před zahájením léčby.

Zásadní otázka zní, zda patogen způsobující mastitidu vyžaduje léčbu antibiotiky. Problém je, že se po antibiotické léčbě sahá ještě dříve, než jsou vyhotoveny výsledky mikrobiologického vyšetření, přitom 19 až 46 procent vzorků bývá bakteriologicky negativních a další procenta jsou sice pozitivní, ale mnohdy se jedná o patogeny nevyžadující léčbu antibiotiky (například E. coli, Mycoplasma spp. a Prototheca spp. nebo kvasinky). Je možné pro jednoduchou identifikaci bakterií využít metody stájové kultivace, která dává výsledky do 24 hodin, přičemž odložení podání antibiotik o 24 hodin nemá žádný negativní efekt na celkové vyléčení, pokud se nejdříve použije protizánětlivá léčba. Podle Evropské komise je také potřeba se zcela vyvarovat systematickému podávání antibiotik při zaprahování, antibiotika by měla být podána pouze po identifikaci patogenů. Nové případy infekcí v době stání na sucho lze snížit i jinými, méně kontroverzními metodami, například použitím strukových zátek a zlepšením hygieny prostředí.

Někteří chovatelé zkouší také využívat alternativní způsoby léčby (látky zlepšující imunitu (laktoferin), rostlinné výtažky (Rhodomyrtus tomentosa), vakcíny nebo homeopatika), které v budoucnu pravděpodobně budou zaujímat své místo a nahradí nebo doplní antibiotickou terapii. Ovšem zatím neexistují studie, které by dostatečně prokazovaly účinnost těchto metod. 

Zpracoval/a: Magdaléna Štolcová, Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., stolcova.magdalena@vuzv.cz