Anglicky: Evaluation of the mechanized harvest of grapes with regards to harvest losses and economical aspects

Zdroj: Jobbágy, J., Krištif, K., Schmidt, A., Křižan, M., Urbanovičová, O. 2018. Evaluation of the mechanized harvest of grapes with regards to harvest losses and economical aspects. Agronomy Research 16(2), 426 442.

Klíčová slova: "vinohradnictví, mechanizovaná sklizeň hroznů, sklizňové ztráty, ekonomické hodnocení"

Dostupný z: https://doi.org/10.15159/AR.18.056


Sklizeň hroznů patří z hlediska potřeby času a organizace práce mezi nejnáročnější operace v rámci technologických postupů uplatňovaných ve vinohradnictví. Vzhledem k vysoké pracnosti, která dosahuje při tradiční ruční sklizni 150–200 h.ha-1 a nedostatku sezónních pracovníků je zajištění sklizně hroznů pomocí moderní sklizňové techniky zejména pro pěstitele se střední až velkou koncentrací obhospodařovaných ploch nevyhnutelným předpokladem úspěšného zvládnutí sklizně v agrotechnických lhůtách. Nárůst pěstitelských ploch vinic na cca 18 000 ha, ke kterému došlo v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a investice velkých vinařských firem do zpracovatelských zařízení a sklepního hospodářství klade velký důraz na vybavení strojového parku moderní sklizňovou a dopravní technikou.  Právě z těchto důvodů nabývá v několika posledních letech na významu realizace plně mechanizované sklizeň s uplatněním návěsných a samojízdných sklízečů. Řada pěstitelů v podmínkách ČR nemá navíc v současnosti k dispozici objektivní údaje o kvalitě jejich práce a nákladovosti na jejich provoz.

Příspěvek se zabývá hodnocením agrotechnických předpokladů pro plně mechanizovanou sklizeň hroznů u tří odrůd (Rulandské modré, Neronet a Veltlínské zelené) a určením závislosti pracovního režimu návěsného sklízeče ERO LS Traction na velikosti a druhu sklizňových ztrát. Zároveň bylo zpracováno hodnocení nákladovosti a efektivity při provozu tohoto sklízeče v různých uživatelských podmínkách.

Získané výsledky naznačují, že je v provozní praxi nutné volit pracovní režim sklízecího ústrojí i pojezdovou rychlost soupravy v závislosti na charakteru porostu a vyzrálosti hroznů. Nejmenší pojezdová rychlost byla naměřena při sklizni odrůdy Veltlínské zelené (1,9 km/h, výnos hroznů 9,7 t/ha) nejvyšší při sklizni odrůdy Rulandské modré (2,2 km/h, výnos hroznů 6,23 t/ha). Frekvence kmitů sklízecího ústrojí se pohybovala mezi      525–580 za minutu. Dosahovaná výkonnost soupravy se pak pohybovala mezi 0,31–0,33 ha/h. Naměřená velikost sklizňových ztrát vzniklých nesklizením bobulí, nebo jejich propadem na povrch pozemku byla v rozmezí 2,45–9,72 %. Náklady na provoz souprav využívaných při plně mechanizované sklizni hroznů se pohybují kolem 300 euro/ha. Z výsledků modelových analýz vyplývá, že se minimální plocha pro efektivní nasazení návěsného sklízeče pohybuje na úrovni 27,4 ha za rok.

Získané výsledky poskytují objektivní údaje o kvalitě práce a nákladovosti na provoz sklízeče hroznů v návěsném provedení. Tyto výsledky mohou být využity jako dílčí podklad při rozhodování o pořízení těchto strojů, stejně jako při úvahách o jejich možném využití formou služeb.

Zpracoval/a: prof. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, patrik.burg@seznam.cz