Termín konání: 19.9.2019
Místo konání: Židlochovice, Sokolovna + exkurze k větrolamu v Medlově a v Tvrdonicích
Cílem semináře bylo:
- Seznámení účastníků formou přednášek odborníků z praxe s aktuální problematikou větrné eroze.
- Diskuze s účastníky a zodpovězení jejich dotazů.
- Exkurze k větrolamům, ukázka výzkumu větrné eroze přímo v terénu.
Ve čtvrtek 19.9.2019 se v prostorách Sokolovny v Židlochovicích uskutečnil workshop zabývající se problematikou větrné eroze s následnou exkurzí do terénu. Akce se zúčastnilo celkem 30 osob jak z řad zemědělců, tak z řad projektantů či státních institucí.
Workshop přinesl bohatou diskuzi zejména na téma obnovy větrolamů a veškeré liniové vegetace. Otázkou k další diskuzi zůstalo, zda při zakládání větrolamů a ostatní liniové zeleně používat různými metodikami doporučovanou skladbu dřevin, která by odpovídala přírodním podmínkám daného stanoviště. Doporučované dřeviny totiž díky deficitu vody v posledních letech nedosáhnou svým kořenovým systémem na nižší hladinu podzemní vody, a to především ve fázi založení porostů. Ošidná je jejich častá zálivka po založení, protože nově založené porosty si dle zkušeností diskutujících účastníků často zvyknout na přísun vláhy z horních vrstev a nesnaží se zakořenit hlouběji, aby si postupně samy dosáhly na leckde zakleslou hladinu podzemní vody. Účastníci se shodli na tom, že by bylo vhodné postupně vysazovat druhy dřevin z jižních oblastí, i když se jedná o druhy nepůvodní, ale zato adaptované na vyšší teploty a menší množství vody a ve změněných klimatických podmínkách neodumírají jako naše původní druhy. Příklad byl podán i na hmyzu, který se k nám rozšiřuje z teplých oblastí, rostlinám je tak nutno pomoci.
Dalším poměrně hojně diskutovaným tématem byl způsob obnovy zvláště topolovitých větrolamů, které již neplní svoji funkci. Nikdo z přednášejících ani diskutujících nevěděl o vhodném způsobu, jak větrolamy obnovovat. Dle vyjádření přednášejících není možné větrolam celý vykácet a přilehlé pozemky tak nechat bez ochrany. Půda pod takto vymýceným větrolamem by navíc vyschla a vysázení nového větrolamu by bylo o to složitější (viz výše zmíněný problém se suchem). Obnova větrolamů by proto měla probíhat postupně, což se ovšem příliš neděje.
Z diskuze také vyplynulo, že nové větrolamy či jakákoliv liniová zeleň by se měla zakládat do k tomu připravené půdy. Nejdříve by měl být založen zatravněný pás, následně by se do travního pásu měly vysázet keře a až posléze stromy, které tak budou mít zajištěny lepší vláhové podmínky.
Během terénní exkurze byla popsána struktura a funkce větrolamů, u kterých provádí výzkum VÚMOP a byly ukázány přístroje, pomocí kterých výzkum probíhá.
Workshop přinesl možnost setkání hospodařících zemědělců s odborníky a při tom prodiskutovat problematiku větrné eroze z různých pohledů.
