Termín konání: 29. května 2019
Místo konání: Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Hudcova 296/70, 621 00 Brno
Cílem semináře bylo:
- Seznámit účastníky s postupem eradikace afrického moru prasat (AMP) v České republice a s aktuální situací s výskytem AMP v celoevropském kontextu.
- Seznámit účastníky s epidemiologií AMP.
- Prezentovat způsoby využití dezinfekčních prostředků v souvislosti s AMP.
- Představit úlohu imunitního systému v infekci AMP.
- Prezentovat zásady biosecurity jako základu prevence šíření AMP.
- Seznámit posluchače s problematikou určování stavů divokých prasat obecně a na Zlínsku (fotopasti, drony) a s vektory přenosu nákazy z kadaverů divokých prasat.
Akce byla zaměřena na seznámení zúčastněných zástupců zemědělské a veterinární praxe, státní správy a zástupců z oblasti poradenství a vzdělávání s aktuálním stavem problematiky afrického moru prasat. V dopolední části byli účastníci formou prezentací a navazujících diskuzí seznámeni s vývojem nákazy na našem území od června 2017, kdy byla poprvé diagnostikována, až po současnost, kdy je ČR znovu považována za zemi AMP prostou. Tj. bylo referováno o všech krocích zainteresovaných subjektů, které byly realizovány a vedly nakonec k eradikaci nákazy na našem území. Byly předneseny cesty šíření viru i možnosti a zásady užití dezinfekce k sanaci povrchů. V odpolední části byl velmi podrobně probrán AMP z pohledu hostitelského organismu a jeho imunitního systému. Popsány byly obecně reakce imunitního systému na virovou infekci a specifika imunitní odpovědi vůči viru afrického moru prasat. Byly představeny současné fáze vývoje vakcín, ať inaktivovaných, tak zejména živých. Byl představen komplex základních preventivních opatření, který je potřeba realizovat, a to nejen ve velkochovech, ale zejména drobnochovech, malochovech a ekochovech. V poslední přednášce byly představeny způsoby monitorování černé zvěře (pomocí dronů, termokamer, fotopastí), bylo představeno jejich chování ve vegetační i mimovegetační době, byly probírány nálezy uhynulých divokých prasat ve smyslu charakterizace nálezů (rizikové lokality, vegetace, typ půdy, členění lokality apod.) a možnosti omezení migrace prasat.
Dotazy účastníků:
- Je nutné znovu zdůraznit úspěch ČR, kdy ve spolupráci mezi SVS, soukromými veterináři, ministerstvem zemědělství, místními mysliveckými sdruženími, místní samosprávou, policií a dalšími zainteresovanými účastníky se podařilo ohnisko AMP v ČR zlikvidovat. Jak důležitou roli hrál pasivní monitoring, který byl zahájen po zhoršení epidemiologické situace v Evropě? Zásadní. Díky němu bylo ohnisko nalezeno velmi brzy, dříve, než se infekce rozšířila na větší území.
- Jestliže infekce AMP proběhla v ČR jenom u divokých prasat, a i ostatních zemích jsou divoká prasata výhradním nebo významným infikovaným zvířetem, jak podstatná je hustota populace divokých prasat z pohledu šíření AMP? Zdá se, že závislost mezi denzitou populace divokých prasat a šířením infekce je významná zejména při vyšší prevalenci onemocnění v populaci. Protože virus nikdy neinfikuje 100 % zvířat a významným rezervoárem viru je kadaver uhynulého prasete, třeba i radikální snížení hustoty populace černé zvěře samo o sobě neznamená vyřešení epidemie AMP.
- V části věnované imunologii infekce byly prezentovány výsledky testování experimentálních vakcín. Jednalo se o testy na prasatech domácích nebo i divokých? Jednalo se primárně o výsledky získané na domácích pokusných prasatech za kontrolovaných podmínek. Ale velice recentně se objevují informace i o testech s oráním podáním prasatům divokým.
- V poslední prezentaci byly shlédnuty také krátké videosekvence pořízené fotopastmi z míst, kde byly záměrně uloženy kadavery divokých prasat. Z nich je patrné, že za určitých okolností – patrně zejména povětrnostních a při snížen dostupnosti potravních zdrojů – může docházet ke kanibalismu. Jakou roli může toto chování sehrát v šíření infekce? Kanibalismus v šíření infekce asi význam má. Ale je určitě ovlivněn stářím kadaveru a množství živého viru, který se v té době v kadaveru nachází. Z předchozích prezentací zaznělo, že zejména kostní dřeň obsahuje velké množství virových partikulí.
Závěr: Seminář byl realizován podle plánovaného plánu činnosti po časové i odborné stránce. Jeho cíle byly splněny. Získané informace byly přínosné pro účastníky, ale i pro organizátory. V rámci setkání byly diskutovány možnosti bližší spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a praxí i státní správou. Účastníci se v průběhu semináře, resp. po vystoupení jednotlivých přednášejících, dotazovali na návazné informace, čímž zvyšují pravděpodobnost efektivního zúročení nově nabitých informací.
