Anglicky: Water pollution by agriculture
Zdroj: Moss, B. (2008) Water pollution by agriculture. Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci. 363(1491): 659–666. doi: 10.1098/rstb.2007.2176
Klíčová slova: "rámcová směrnice o vodách, eutrofizace, ekologická kvalita, jakost vody"
Dostupný z: https://www.researchgate.net/publication/6173580_Water_Pollution_by_Agriculture
Bylo by vhodné, kdyby jednotlivé složky zemědělské činnosti mohly být jednoduše a kvantitativně spojeny s jejich konkrétními dopady na sladkovodní ekosystémy. To by bylo ideálním základem pro tvorbu právních předpisů, navrhování motivačních schémat pro optimalizaci zemědělské praxe a pro minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Nicméně to není možné. Jak zemědělské, tak sladkovodní systémy jsou složité a vztahy mezi nimi vytvářejí mnohorozměrnou síť.
Při zvažování komplexních dopadů zemědělství a jejich zmírnění je rozumné definovat zemědělství i dopady. Zemědělství zde představuje úpravu krajiny pro výrobu zboží, které se používá na výživu nebo na trhu, ať už jako potravina nebo je využíváno jinými způsoby. Zahrnuje tedy lesnictví, pěstování kulturních plodin, výrobu biomasy a živočišnou výrobu. Na druhé straně "dopady" na sladkovodní a mořské ekosystémy představují změny krajiny způsobené zemědělským hospodařením. V některých případech není snadné oddělit negativní vlivy zemědělství od urbanizace.
Redukční přístup je tradiční způsob, jakým byla řešena regulace lidských činností, a to i ve Velké Británii. Cílem Rámcové směrnice o vodách však není pouze dosažení chemické kvality vody, ale i dobrého ekologického stavu. Nejedná se tedy pouze o regulaci množství vypouštěných škodlivých látek z konkrétního zdroje, ale o celkový důsledek antropogenního vlivu na přijímající ekosystémy. Konečným výsledkem je ekologická kvalita přijímajícího systému a jednotlivé členské státy musí udělat vše, co je nezbytné, pro úpravu nejen zemědělské, ale i všech svých činností, aby bylo dosaženo dobrého ekologického stavu.
Ve Velké Británii řada toků nevyhověla v koncentracích N-NO3-, zejména v nížinách. Problém spočívá v tom, že pokud z polí odtéká voda s koncentrací N- NO3- 10 mg/l a požadavek je 2 mg/l, jednoduchá proporcionalita určuje, že by mělo být obhospodařováno pouhých 20% orné půdy a zbytek by měly tvořit ochranné zóny. Je nepravděpodobné, že by dvacet procent současné pěstitelské oblasti stačilo na to, aby nakrmilo populaci Velké Británie ve výši 60 milionů lidí. Avšak něco tak radikálně odlišného od současného stavu bude nezbytné, pokud mají být dosaženy cíle Rámcové směrnice a pokud má být dosaženo spravedlivého využívání vody v rozvojovém světě, kde se v současné době využívá většina vody ke komerčnímu zavlažování plodin prodávaných v západních zemích.
