Zdroj: Fučík, P. Ptáčníková, L., Hejduk, T., Duffková, R., Zajíček, A., Novák, P., Maxová, J. 2016. Zemědělské hospodaření a ochrana životního prostředí – jak to vidí zemědělci. Vodní hospodářství. 9/2016. 6319 ISSN 1211-0760

Klíčová slova: "dotazníkové šetření; postoje zemědělců; zemědělské hospodaření; správa povodí; ochranná opatření v krajině; ochrana životního prostředí"

Dostupný z: http://vodnihospodarstvi.cz/zemedelske-hospodareni-ochrana-zivotniho-prostredi/?highlight=Zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9%20hospoda%C5%99en%C3%AD%20a%20ochrana%20%C5%BEivotn%C3%ADho%20prost%C5%99ed%C3%AD


Zemědělské hospodaření primárně zajišťuje produkci surovin pro zabezpečení výroby potravin, ale zároveň zásadně ovlivňuje utváření krajiny, její funkčnost i estetickou hodnotu. Zemědělci svým počínáním spoluvytvářejí nejen obecný ráz krajiny, ale rovněž mohou přispívat k ochraně ekosystémů a na ně navázaných rostlinných a živočišných druhů, včetně jejich přirozených stanovišť. Zemědělský management krajiny se také podílí na tvorbě jakosti a množství vody a má zásadní vazbu na kvalitu půdy. Také díky zemědělcům vznikají a jsou udržovány krajinné prvky jako např. remízky, travní pásy podél vodních toků a nádrží, meze nebo terasy, které kromě estetické funkce rovněž chrání půdu před vodní či větrnou erozí, vodní toky a nádrže před zanášením sedimenty a přispívají k udržení původní fauny a flóry v zemědělsky využívané krajině. Intenzivní zemědělství ovšem může ovlivňovat vodní zdroje a kvalitu životního prostředí také negativně. Zrychlený odtok vody a eroze zemědělské půdy na svažitých pozemcích či rozsáhlých půdních blocích ohrožuje vodní toky, nádrže i sídla a snižuje vodoretenční schopnost půdy i její úrodnost. Zvýšené vyplavování látek (dusík, fosfor, pesticidy) z půdy zhoršuje kvalitu povrchových i podzemních vod. Těmto nežádoucím jevům je do jisté míry možné čelit řadou opatření a postupů, ať již na zemědělské půdě či přímo na vodních tocích, od organizačních přes agrotechnická po technická.

Cílem tohoto článku je informovat o výsledcích dotazníkového šetření, zaměřeného na získání poznatků o tom, jak zástupci různých zemědělských subjektů vnímají a hodnotí aktuální způsob zemědělského hospodaření, včetně socio-ekonomických aspektů, v kontextu ochrany půdy, vody a přírody. Dále bylo zjišťováno, zda lze postoje a odpovědi dotázaných respondentů vysvětlovat některou z charakteristik jimi zastupovaného zemědělského subjektu.

I přes nižší počet vyplněných dotazníků (34 kompletně vyplněných z 97 rozeslaných) byly zjištěny zajímavé poznatky. Byly prokázány vazby některých charakteristik zemědělských subjektů na jejich postoje, zaujímané k vazbám zemědělství a životního prostředí. Potvrdil se předpoklad, že se zvětšující se výměrou půdních bloků poněkud klesá povědomí zástupců hospodařících subjektů o vlivech zemědělství na životní prostředí. To mj. souvisí se stále trvající skutečností, že rozsáhlé půdní bloky zemědělské půdy v ČR, s monokulturami některých plodin, jsou zásadní pro tvorbu povrchového odtoku, působení vodní eroze i vnosu pesticidů do vod. Analýza výsledků získaných dotazníkovým šetřením dále dává za pravdu zkušenostem ze střední a severní Evropy i USA, a sice že je přínosné zohledňovat postoje a praktické znalosti zemědělců v nastavení správy povodí či ochranného managementu krajiny. Na druhé straně se ukazuje, že je také nezbytné prohlubovat povědomí našich zemědělců o mimoprodukčních funkcích a možnostech hospodaření v krajině, zejména z pohledu optimalizace jejího vodního a živinného režimu. Na základě vyhodnocení výsledků i diskusí se zemědělci je evidentní, že pro ochotu zemědělců přijímat ochranná opatření na zemědělské půdě jsou klíčové vlastnické vztahy. Velký podíl půdy v nájmu či nestabilní prostředí na trhu s půdou však tyto aktivity komplikují. Dotační tituly, související s tvorbou a managementem půdo a vodo-ochranných opatření v krajině, by měly částečně fungovat také jako podpora veřejného zájmu formou veřejné služby, měly by být stabilní, nárokovatelné vůči důsledně nastaveným podmínkám hospodaření a jejich přípravy by se měli účastnit také zástupci malých a středních zemědělských subjektů. Představený přístup a dílčí výsledky, popsané v této práci, mohou také sloužit jako námět pro podrobnější a rozsáhlejší studii k dané problematice.

Zpracoval/a: Ing. Petra Oppeltová, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, oppeltova@mendelu.cz