Anglicky: The levels of artificial insemination and missing sire information make genomic selection not always beneficial in meat sheep

Zdroj: Raoul, J, Elsen, JM. 2021. The levels of artificial insemination and missing sire information make genomic selection not always beneficial in meat sheep. Animal: 15. 100040.

Klíčová slova: "šlechtění ovce, odhad plemenné hodnoty, genomická selekce "

Dostupný z: https://doi.org/10.1016/j.animal.2020.100040


Genomická selekce patří už více jak 10 let mezi běžné metody odhadu plemenné hodnoty u skotu, kdy její hlavní předností je zvýšení spolehlivosti správného výběru další generace do chovu. Princip genomické selekce velmi zjednodušeně spočívá v izolaci DNA jedince, která se následně pomocí speciálních čipů čte a určuje se jaký typ dusíkaté baze se nacházi na jednotlivých SNP (jednonukleotidové polymorfismy). Postupem času, jak se tyto metody šlechtění rozvíjí, tak se zkouší jejich využití také u ostatních druhů hospodářských zvířat. Specifikám a úskalím využití genomické selekce ve šlechtění masných plemen ovcí se věnují autoři tohoto příspěvku. Experiment prováděli ve Francii u domácích masných plemenech ovcí, kde stejně jako v České republice převládá používání přirozené plemenitby a chovatelé nemají k dispozici všechny údaje o kvalitě beranů a matek. V tomto příspěvku byly hodnoceny výsledky šlechtitelské činnosti 4 strategií (klasické šlechtění, kde se využívá jen přirození plemenitby, šlechtění na základě odhadu klasické plemenné hodnoty, použití genomické selekce u beranů, použití genomické selekce u obou rodičů). Z výsledků práce vyplývá, že zavedení genomické selekce do šlechtění ovcí je přínosné. Je však nutné mít kompletní informace o beranech a plemenných ovcích. Zvířata, která pochází z genomické selekce je vhodné využívat k inseminaci, aby se rychleji dosáhlo požadovaného genetického zisku. Zavedení genomiky do šlechtění ovcí v ČR je zatím na začátku, nicméně postupem času k němu určitě dojde, pro začátek však bude důležitá dokonalá chovatelská evidence původu chovných zvířat.

Zpracoval/a: doc. Ing. Radek Filipčík, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, radek.filipcik@mendelu.cz