Anglicky: Relevant Measures to Prevent the Spread of African Swine Fever in the european Union Domestic Pig Sector

Zdroj: Jurado, C., Martínez-Avilés, M., De La Torre, A., Štukelj, M., de Carvalho Ferreira, H.C., Cerioli, M., Sánchez Vizcaíno, J.M. and Bellini , S. (2018). Relevant Measures to Prevent the Spread of African Swine Fever in the European Union Domestic Pig Sector. Front. Vet. Sci. 5:77

Klíčová slova: "biosecurity, evropa, epidemiologie, chovy prasat, preventivní opatření"

Dostupný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5912175/pdf/fvets-05-00077.pdf


Během uplynulého desetiletí se Africký mor prasat (ASF) rozšířil z oblasti Kavkazu do východních států Evropské unie, kde zasáhl populace domácích i divokých prasat. Z důvodu prevence šíření Afrického moru prasat, byla stanovena opatření, zaměřená na minimalizaci rizika přenosu infekce v populaci domácích i divokých prasat. Ovšem i přes tyto snahy se virus Afrického moru prasat rozšířil do dalších zemí (Gruzie, Ázerbájdžán, Arménie, Ruská federace, Ukrajina, Bělorusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Moldavsko, Česká republika a Rumunsko). Vzhledem ke skutečnosti, že dosud neexistuje účinná vakcína nebo terapie Afrického moru prasat, je jedinou možností prevence zavlečení a šíření Afrického moru prasat do chovů prasat domácích spočívající v důsledném dodržování zásad biologické bezpečnosti (biosecurity). Tato studie systematicky analyzuje dostupná preventivní opatření, zaměřená na zabránění šíření viru Afrického moru prasat ve velkochovech, malochovech i ekologických chovech domácích prasat v zemích Evropské unie. Analýza vycházela z databáze PubMed. Pro detailní analýzu autoři vybrali celkem 52 dokumentů, mezi něž patřily vědecké články, zprávy, dokumenty EU a oficiální doporučení. Z tohoto přehledu literatury bylo stanoveno 37 preventivních opatření zaměřených na zabránění průniku a šíření Afrického moru prasat do chovů prasat domácích. Následně byla tato opatření posouzena odborníky, zabývající se problematikou Afrického moru prasat. Všichni odborníci souhlasili s tím, že některá z preventivních opatření biologické bezpečnosti jsou využitelná ve všech typech chovu prasat (velkochov, malochov i ekologický chov), a to především: identifikace zvířat a dobře vedená zootechnická a veterinární evidence, přísný zákaz zkrmování kuchyňských odpadů prasatům, zabránění přímého i nepřímého kontaktu domácích a volně žijících prasat, dodržování zásad správné manipulace a skladování uhynulých prasat na farmě, vedlejších živočišných produktů, odpadů při porážení prasat a zpracování masných výrobků z vepřového masa. Další důležitá preventivní opatření se týkají oblasti vzdělávání zemědělců, všech pracovníků a provozovatelů farem; dále zabránění kontaktu všech pracovníků farmy s volně žijícím prasaty. U myslivců musí být dodržen minimálně 48 hodinový interval mezi lovem a kontaktem s domácími prasaty. Stejně tak není možné podceňovat význam vzájemné spolupráce mezi pracovníky farmy, veterinárními lékaři a dalšími pracovníky služeb, které management farmy využívá.

Postupné důsledné zavádění opatření biologické bezpečnosti představuje významný přínos v prevenci, kontrole průniku a šíření viru Afrického moru prasat do chovů prasat v Evropské unii a jeho eradikaci.

Zpracoval/a: doc. MVDr. Pavel Novák, CSc., Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., novak.pavel@email.cz