Anglicky: Research on the Applications of Calcium Propionate in Dairy Cows: A Review
Zdroj: Zhang, F, Nan, X, Wang, H, Guo, Y, Xiong, B. 2020. Research on the applications of calcium propionate in dairy cows: A review. Animals, 10 (8), 1336.
Klíčová slova: "propionát vápenatý; dojnice; tranzitní období; neb; mykotoxin"
Dostupný z: https://doi.org/10.3390/ani10081336
Výživa dojnic je spojena s řadou rizik, jako je snížení příjmu potravy, metabolické choroby vyplývající z NEB, mléčná horečka, ohrožení mykotoxiny z krmiv, poruchy imunity. Významným aditivem řešícím jmenované problémy může být propionát vápenatý. Tato alkalická sůl se získává reakcí kyseliny propionové a zdrojů vápníku jako jsou CaCO3, CaO, vaječné skořápky. Molekula propionátu vápenatého má schopnost disociovat na propionát a Ca2+. Obě tyto složky jsou přirozenou součástí bachorové tekutiny. Využití jako aditiva vyplývá zejména z antimikrobiálních schopností propionátu. Kyselina propionová je bakteriostatikum i fungistatikum. Aktivita závisí na pH prostředí, aktivnější je nedisociovaná forma kyseliny. Vápenatá sůl kyseliny redukuje počty Aspergillus flavus a dalších plísní, z dalších působí na Escherichia coli O157:H7, Salmonella enterica, klostridie. Z hlediska nutričního je sloučenina zdrojem vápníku důležitého pro kostní a nervové tkáně, svalovou kontrakci, imunitní odpovědi organismu. Přídavkem vápníku se sníží i riziko výskytu nemocí spojených s první fází laktace. Propionová kyselina je pak zdrojem pro syntézu glukózy v játrech při glukoneogenezi.
Propionát vápenatý se jako doplňková látka uplatňuje v řadě oblastí výživy. Jeho antimikrobiálních vlastností se využívá při výrobě siláží. Na rozdíl od kyseliny propionové má výhody při manipulaci; není korozivní, je šetrný k životnímu prostředí. Po aplikaci do siláží se snižuje riziko produkce zejména aflatoxinů, ale i ostatních mykotoxinů. V případě vojtěškové siláže, která je náchylná ke kažení činností klostridií, při aplikaci propionátu vápenatého sice dochází v počáteční fázi fermentace k pomalému snížení pH, ale po 30 dnech je dosaženo dostatečně vysoké koncentrace kyseliny mléčné, octové, propionové, nárůstu bakterií mléčného kvašení a významného potlačení nežádoucích klostridií, plísní a enterobakterií. Z důvodu aerobní stability a ochrany před kažením vlivem plísní se přípravek aplikuje také do TMR.
Peripartální období, od pozdní březosti po časnou laktaci, je náročné období z hlediska výživy dojnic. Dochází k velkému odlivu živin od matky směrem k plodu, dále pak do mleziva a mléka. Tato fáze pro dojnici znamená často mobilizaci vlastních tkáňových rezerv, protože není schopna příjmu dostatečného množství krmiva. V NEB dojnice využívají vlastní tukové rezervy jako zdroj energie pro tvorbu mléka. Hrozí metabolické choroby, jako jsou ketóza, steatóza, ale i infekce v důsledku snížení imunity. Vhodné výživové strategie pro doplnění energie jsou řešením NEB. Suplementace vyššími dávkami tuku, důležitého zdroje energie, inhibuje bachorovou mikroflóru, snižuje pH a může vést k subklinické acidóze. Metabolické problémy řeší prekurzory glukózy, propylenglykol nebo propionát vápenatý. Použitím propionátu se zvýší hladina kyseliny propionové v bachoru, zdroje pro tvorbu glukózy v játrech. V krevním obraze se následně sníží koncentrace neesterifikovaných mastných kyselin a zvýší se hladina glukózy a inzulínu. Výsledky studií ohledně použití propionátu jsou kontroverzní; někteří autoři potvrzují pozitivní účinek, jiní ne. Nicméně jako optimum se doporučuje 200g propionátu vápenatého na dojnici a den.
U vysokoprodukčních dojnic v peripartálním období hrozí také metabolická onemocnění v důsledku nedostatečné hladiny vápníku v krvi. Prahové hodnoty pro signalizaci možného nástupu hypokalcemie jsou 2-1,4mmol/l. Dojnice nízkou hladinu vápníku kryjí uvolněním tohoto minerálu z kostí. Z výživového hlediska je řešení v dietě se sníženým obsahem vápníku či úpravou kationt – aniontového poměru. Například přídavkem 5-hydroxytryptofanu je také možné upravit hladinu vápníku v krvi. Po porodu je třeba zařadit do výživy dojnice v bachoru snadno rozpustné zdroje vápníku, protože ionty vápníku mohou procházet stěnou bachoru a dostávat se do krevního řečiště. Výhodou použití propionátu vápenatého je, že kyselina propionová vzniká v bachoru při fermentačních procesech a neohrožuje tedy zdraví zvířete.
Kyselina propionová a máselná zlepšují profilaci bachorového epitelu. Propionát vápenatý jako doplňková látka může být využita u telat pro rozvoj bachorových papil. Pozitivní účinek prokazuje přídavek 5% sušiny do mléčné náhražky či startéru. Propionát dále slouží jako substrát pro glukoneogenezi v játrech a jako zdroj energie pro intenzivnější růst telat.
Z hlediska příjmu potravy je třeba dodržovat optimální dávku propionátu vápenatého. Studie poukazují na snížení příjmu sušiny zvířetem při vyšších koncentracích tohoto aditiva v krmivu.
Propionát vápenatý je bezpečná a spolehlivá krmná přísada a aditivum. Je možné ho použít do krmiv pro jeho antimikrobiální účinky. Z pohledu výživy dojnic je v peripartálním období zdrojem vápníku a energie. Jeho přídavek do mléčných krmných směsí a startérů u telat pozitivně působí na rozvoj bachorových papil.
