Anglicky: Use of benchmarking to monitor and analyze effects of herd size and herd milk yield on cattle health and welfare in Austrian dairy farms

Zdroj: Egger-Danner, C, Köck, A, Fuchs, K, Grassauer, B, Fuerst-Waltl, B, Obritzhauser, W. 2020. Use of benchmarking to monitor and analyze effects of herd size and herd milk yield on cattle health and welfare in Austrian dairy farms. Journal of Dairy Science 103:7598.

Klíčová slova: "benchmarking; plodnost; monitorování zdraví; mléčná farma "

Dostupný z: https://doi.org/10.3168/jds.2019-16745


Modernizace a intenzifikace produkce mléka vedla k větší velikosti stád a vyšší mléčné užitkovosti, a to jak v celosvětovém měřítku, tak v Rakousku. Současně konzumenti věnují rostoucí pozornost životním podmínkám hospodářských zvířat. Dřívější práce ukázaly, že většina veřejnosti si myslí, že zvířata na větších farmách mají horší životní podmínky. Benchmarking (porovnávání) umožňuje monitorování (sledování a hodnocení) zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, jakož i identifikaci potenciálu pro zlepšení porovnáním určitých parametrů s jinými podobnými farmami. Pomocí dat z rakouského systému rutinní evidence znaků mléčné užitkovosti, plodnosti a zdraví mohou farmáři a jejich veterináři (se souhlasem farmáře) porovnávat parametry farmy s podrobnými daty dostupnými z jejich okresu nebo země a zajistit tak efektivnější řízení stáda.

Cílem této studie bylo poskytnout přehled o produkci mléka a užitkovosti v Rakousku na základě výročních zpráv o zdravotním stavu stáda a prozkoumat vliv velikosti stáda a mléčné užitkovosti na plodnost a zdravotní parametry.

Zpracovány byly každoroční zprávy o zdravotním stavu stád z let 2008 – 2017 ze všech farem zapojených do systému sledování zdraví a byly provedeny analýzy napříč plemeny.

Mezi farmami byly pozorovány velké rozdíly. Výsledky ukázaly, že na základě parametrů mléčné užitkovosti a velikosti stáda v rámci této studie nelze dojít k závěru, že tyto okolnosti automaticky vedou ke špatnému zdraví zvířat.

Farmy s velmi malými stády se výrazně lišily od farem s větší velikostí stád. Celkově však vliv velikosti stáda byl v Rakousku malý.

Vyšší průměrná mléčná užitkovost na dané farmě nemusí nutně zapříčiňovat více zdravotních problémů a problémů s plodností; detekovali jsme při tom však tendenci ke zvýšené četnosti diagnóz týkajících se fertility, vemene a metabolismu. Nicméně programy aktivního řízení zdraví mohou vést k vyššímu výskytu diagnóz týkajících se fertility nebo vemene, protože ekonomické může být provádění veterinární léčby, pokud lze například zkrátit mezidobí nebo snížit počet somatických buněk. Vysokoužitkové farmy s vyšší četností diagnóz měly přesto kratší mezidobí a nižší průměrné počty somatických buněk. Metody řízení stáda a modifikace systému šlechtění tedy mohou do velké míry kompenzovat či dokonce převážit negativní genetickou korelaci mezi mléčnou užitkovostí a plodností a zdravím. V celém souboru např. během oněch 10 let klesly průměrné počty (i kvartily) somatických buněk jak u prvotelek, tak u pluriparních krav.

Výsledky této studie ukázaly, že pro sledování zdraví a také pro rozhodování o strategiích ke zlepšování celkového řízení zdraví stáda je vhodné používat kombinace různých parametrů.

Pravidelné zprávy o zdraví u rakouských dojnic se neustále vyvíjejí a integrují nové parametry, jako jsou výsledky bakteriologických vyšetření mléka a spotřeba antimikrobik.

Zpracoval/a: MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., fleischer@vri.cz