Anglicky: An improved vitrification protocol for equine immature oocytes, resulting in a first live foal.

Zdroj: Barletta, R. V., Maturana FIlho, M., Carvalho, P.D., Del Valle, T. A., Netto, A.S., Rennó, F. P., Mingoti, R. D., Gandra, J. R., Mourao, G. B., Fricke, P. M., Sartori, R., Madureira, E. H., Wiltbank, M. C. (2017). Association of changes among body condition score during the transition period with NEFA and BHBA concentrations, milk production, fertility, and health of Holstein cows. Theriogenology. Epub July 2017. doi: 10.1016/j.theriogenology.2017.07.030.

Klíčová slova: "kůň, vitrifikace, kumulární buňky,oocyt "

Dostupný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28833413


Koňská embrya lze získávat výplachem ze živých klisen nebo v laboratoři za použití specializovaných laboratorních technik. V laboratorních podmínkách je k vytvoření embrya potřeba oplození schopné vajíčko a spermie. Vajíčka se dají získávat z živých klisen nebo z vaječníků právě zemřelých, ovšem v obou případech musí dozrávat v laboratoři. Vzhledem k nutnosti několikahodinového transportu vajíček z důvodu dozrání do specializované laboratoře se uvažuje o možnosti vitrifikace (dlouhodobého uchování v tekutém dusíku) právě získaných, tj. nezralých vajíček. Dalo by se tak oddálit rozhodnutí o výběru hřebce, nebo zachovávat genetický materiál velmi hodnotných či ohrožených klisen. V současné době je efektivita vitrifikace nezralých vajíček nízká a ačkoliv lze z takových rozmrazených vajíček získat embrya, jejich vývoj se zdá být negativně ovlivněn.

Cílem této studie bylo zlepšit vitrifikační protokol pro nedozrálá koňská vajíčka a zjistit, jestli je lepší vitrifikovat vajíčka s několika vrstvami buněk kolem sebe nebo pouze jednou vrstvou buněk. V této studii byla vajíčka získaná z jatečných vaječníků a následně vitrifikována po 1/ krátkodobém vystavení vysokým koncentracím nebo 2/ dlouhodobém vystavení nízkým koncentracím kryoprotekantů. Bylo zjištěno, že vajíčka pouze s jednou vrstvou buněk vitrifikovaná podle 2. protokolu, dozrávala do oplození schopného stavu stejně dobře jako čerstvá, nevitrifikovaná vajíčka. Po oplození vajíček se embrya vyvíjela pouze u těch, které měli kolem sebe jednu vrstvu buněk a byla vitrifikována pomocí 1. protokolu. Tímto způsobem vzniklých 5 embryí bylo přeneseno do příjemkyň, z čehož jedna porodila zdravé hříbě. Na základě těchto výsledků lze říci, že existuje metoda dlouhodobého uchování nezralých vajíček, které lze využít k oplození, přičemž lze po přenosu očekávat narození zdravého hříběte.

Zpracoval/a: Ing. Jiří Šichtař, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze, sichtar@af.czu.cz