Anglicky: Effect of a multi-sided concave liner barrel design on thickness and roughness of teat-end hyperkeratosis

Zdroj: HAEUSSERMANN, A., BRITTEN, J., BRITTEN, A., PAHL, C., ÄLVEBY, N., & HARTUNG, E. (2016). Effect of a multi-sided concave liner barrel design on thickness and roughness of teat-end hyperkeratosis. Journal of Dairy Research, vol. 83(2), pp. 188-195

Klíčová slova: "hyperkeratóza"


Hyperkeratóza, ztráta keratinu během dojení a změny v proliferaci a složení keratinu mohou přispět ke zvýšení rizika vzniku mastitidy. Design strukového násadce má silný vliv na míru hyperkeratózy, a to kvůli jeho vlivu na tok mléka a tlakové zatížení struku. Síla, resp. tlak ve standardním strukovém násadci s kulatým designem působí na stěny struku pouze ze dvou stran. Strukové násadce s mnohostranným designem (tři nebo více stěn) rozdělují tuto sílu vyrovnaněji na větší plochu povrchu struku.

Hyperkeratóza v okolí strukového otvoru se muže lišit tloušťkou a drsností. Cílem studie bylo prozkoumat vliv strukového násadce s mnohostranným konkávním designem na stupeň hyperkeratózy (1. tloušťka (skóre 1-4) = tloušťka keratinového prstence na strukovém otvoru; 2. drsnosti (skóre 1-5) = míra popraskání a nerovností kolem strukového otvoru). Po dobu realizace pokusu byla zjišťována pozitivní reakce konců struků na experimentální strukové násadce prostřednictvím zlepšení bodového hodnocení pro tloušťku a drsnost hyperkeratózy. Experimenty se uskutečnily na dvou mléčných farmách, jedna v USA a jedna v Německu. Struky vemene se po dobu experimentu rozdělili, kdy dva se dojily experimentálním násadcem a dva sloužily jako kontrolní skupina, která byla dojena standardním násadcem s kulatým designem. Experiment trval 14 týdnů v první studii a 16 týdnů ve druhé studii.

Tloušťka hyperkeratózy kolem strukového otvoru byla ovlivněna farmou a týdnem testu. Počáteční hodnocení míry tloušťky hyperkeratózy bylo velmi rozdílné mezi farmami. Například na první farmě bylo 50% struků ohodnoceno skórem 2 a 37% skórem 3, zatímco na druhé farmě bylo 60% struků ohodnocených skórem 1 a 35% skórem 2. Po prvních třech týdnech se zlepšilo hodnocení tloušťky hyperkeratózy na první farmě (z průměru 2,3 ​​na 2,1). Nicméně průměrné skóre se v následujících 3 týdnech zhoršilo na 2,7. Na konci experimentu se průměr vrátil na podobnou hodnotu, jako byla počáteční. Na druhé farmě docházelo k postupnému zvyšování tloušťky hyperkeratózy (z počátečního průměru 1,5 na konečné průměrné hodnocení 1,9) od začátku až do konce experimentu. Z výsledků vyplývá, že experimentální násadec neměl žádný vliv na tloušťku hyperkeratózy.  

Drsnost byla ovlivněna farmou, testovaným týdnem a typem násadce. V první studii byl výskyt hyperkeratózy s viditelnou drsností v okolí strukového otvoru až o 28% (v 11. týdnu pokusu) a 42% (ve 14. týdnu pokusu) nižší u struků dojených experimentálním násadcem, než u struků dojených kontrolním násadcem. Ve druhé studii byl výskyt vysoké drsnosti hyperkeratózy obecně vzácný a skoro vůbec se nevyskytovala u struků dojených experimentálním násadcem. Výsledky naznačují, že design experimentálního násadce má výrazně pozitivní účinky na drsnost hyperkeratózy na obou farmách, ale síla a rozsah účinku závisí na počáteční míře drsnosti hyperkeratózy v okolí strukového otvoru ve stádě.

Zpracoval/a: Ing. Matúš Gašparík, Česká zemědělská univerzita v Praze, gasparikm@af.czu.cz