Anglicky: The impact of beef sire breed on dystocia, stillbirth, gestation length, health, and lactation performance of cows that carry beef × dairy calves

Zdroj: Basiel, BL, Barragan, AA, Felix, TL, Dechow, CD. 2024. The impact of beef sire breed on dystocia, stillbirth, gestation length, health, and lactation performance of cows that carry beef × dairy calves. Journal of Dairy Science, 107 (4).

Klíčová slova: "masné plemeno, masný x dojený, klinické zdravotní ukazatele, dojivost"

Dostupný z: https://www.journalofdairyscience.org/article/S0022-0302(23)00794-4/fulltext


Praxe využití části stáda dojnic pro připařování býky masných plemen je aplikována stále častěji. Bylo prokázáno, že stáda s průměrnou nebo lepší reprodukční výkonností mohou maximalizovat ziskovost tím, že jalovice pro obměnu stáda získávají prostřednictvím sexovaného semene u plemenic s vysokou plemennou hodnotou a zbytek stáda je zapouštěn býky masných plemen. Výsledná telata kříženci pak mají větší hodnotu než čistokrevní býčci dojených plemen. Cílem studie bylo stanovit, zda se liší délka březosti, riziko výskytu těžkých porodů a mrtvě narozených telat u holštýnských krav, které byly zapuštěny holštýnskými býky, býky plemen aberdeen angus, masný simentál, limousin, charolais anebo býky kříženci (podrobnější informace o plemenné skladbě těchto kříženců nejsou v práci uvedeny). Hodnoceny byly údaje 75 tisíc laktací z 10 stád v USA.

Poněkud překvapivě bylo zjištěno, že pravděpodobnost výskytu obtížného porodu byla podobná při použití holštýnských býků i býků masných plemen. Z dřívějších prací obvykle vyplynula vyšší rizikovost telení při křížení masnými plemeny. Vysvětlením může být fakt, že býci masných plemen určení pro užitkové křížení mají obvykle vysoké plemenné hodnoty pro snadnost telení. Zároveň se pro křížení používají většinou krávy na druhé a vyšší laktaci. Obecně lze rovněž konstatovat, že riziko obtížných porodů je v současnosti u holštýnských krav v USA nižší než v minulosti bez ohledu na to, jaké plemeno je v otcovské pozici použito. Riziko výskytu mrtvě narozeného telete (tele mrtvě narozené nebo uhynulé během prvních 48 h) bylo nižší při použití holštýnských býků v porovnání s býky kříženci, použití ostatních plemen v otcovské pozici se významně neprojevilo. Dalším hodnoceným znakem byla délka březosti. Z předchozích poznatků vyplývá, že délka březosti, která se významně liší od průměru, může souviset se zvýšeným výskytem mrtvě narozených telat, snížením produkčního věku a procentem brakování matek, případně u masných plemen se sníženou hmotností telat při odstavu. Délka březosti při použití holštýnských býků (v průměru 277 dnů) byla významně kratší než při použití býků masných plemen, přičemž nejdelší březost (v průměru 282 dnů) byla zaznamenána u limousinských býků. Fakt, že použití plemeníků masných plemen může prodloužit délku březosti, může být důležitý pro chovatele při rozhodování o termínu zasušení. Delší než očekávaná doba březosti má za následek více dnů stání na sucho, což se může za určitých okolností negativně projevit v budoucí reprodukci a užitkovosti. Pravděpodobnost výskytu zdravotních poruch nebo procento brakace v prvních 60 dnech po porodu nebyly plemennou příslušností otce telete ovlivněny, a to i přes zjištěnou delší dobu březosti při křížení s masnými plemeny. Zároveň nebyly zjištěny rozdíly ani v množství mléka, tuku a bílkovin v následné laktaci. To lze považovat za velmi pozitivní výsledek, protože je zřejmé, že při užitkovém křížení holštýnských krav s býky masných plemen nedochází k významnému zvýšení rizika ohrožení zdraví matek ani ke zhoršení jejich užitkovosti.

Zpracoval/a: Ing. Luděk Bartoň, Ph.D., Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., barton.ludek@vuzv.cz