Anglicky: Effects of Potassium Fertilisation on Potato Late Blight and Yield ‒ Short Communication

Zdroj: Kowalska J., Drożdżyński D. 2018. Effects of potassium fertilisation on potato late blight and yield – short communication. Plant Protect. Sci., 54: 87–91.

Klíčová slova: "ekologické zemědělství, plíseň bramborová, ochrana rostlin, odrůdy brambor"

Dostupný z: https://www.agriculturejournals.cz/publicFiles/241803.pdf


V této práci je posuzován vliv draslíku na napadení brambor plísní bramborovou ve vztahu k výnosnosti. Výnosy brambor a napadení Phytophthora infestans jako původce plísně bramborové souvisejí s dodaným draslíkem do půdy. Cílem této studie bylo zjistit efektivnost dvou metod hnojení draslíkem a optimalizovat dodávku živin pro zajištění zdraví rostlin. Zdrojem draslíku byl přípravek Kalisop® produkt povolený v ekologickém zemědělství, který obsahoval 50% oxidu draselného (K2O) a 45% oxidu sírového (SO3).

V experimentech byl draslík aplikován jako půdní hnojení v kombinaci s dělenými listovými aplikacemi nebo pouze jako dělené ošetření při maximální dávce 150 kg/ha K2O. V obou variantách experimentu byly používány odrůdy brambor Lord a Ditta. Odrůda Lord je velmi citlivá na napadení P. infestansand. Odrůda Ditta je středně náchylná k P. infestans. Kromě toho bylo do experimentu zahrnuto ošetření pouze vodou, aby se udržela rovnoměrná vlhkost v řádcích rostlin. Pokusy probíhaly v certifikovaném, ekologickém polním experimentu ve stanici Winna Góřa (52,2° N, 17,4° E, Velkopolská oblast, západní Polsko), na jílovitých půdách.

Rostliny hnojené pouze listovým postřikem byly více napadeny plísní než rostliny hnojené kombinovanými metodami aplikace hnojiv. Hnojivo zvyšuje účinky fungicidů s účinnou látkou měď používanou při ochraně brambor proti P. infestans. Výsledky ukazují možný synergický účinek při snižování symptomů onemocnění, které ale nebyly vždy statisticky průkazné. Rostliny ošetřované pouze vodou bez použití hnojiv vykazují statisticky významně vyšší míru zamoření, a to u obou kultivarů Lord a Ditta, v porovnání s rostlinami půdně hnojenými. V práci je uvedeno, jak lze správnou výživou rostlin pomocí draslíku, preventivně předcházet plísni bramborové.

Zpracoval/a: Ing. Jan Štrobach, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., strobach@vurv.cz