Anglicky: Biosecurity level and health management practices in 60 Swedish farrow-to-finish herds Annette Backhans, Marie Sjölund, Ann Lindberg, Ulf Emanuelson

Zdroj: Backhans, A., Sjölund, M., Lindberg, A., Emanuelson, U. (2015). Biosecurity level and health management practices in 60 Swedish farrow-to-finish herds. Acta Veterinaria Scandinavica, 57,14.

Klíčová slova: "produkce prasat, biosecurity, management zdraví"

Dostupný z: https://actavetscand.biomedcentral.com/articles/10.1186/s13028-015-0103-5


Ve stádech prasat je biologická bezpečnost (biosecurity) důležitým aspektem prevence přenosu onemocnění, a tím současně i zlepšení úrovně zdravotního stavu a snížení spotřeby antimikrobiálních látek. V chovech prasat je dodržování zásad biosecurity důležitým nástrojem pro udržení jejich dobrého zdravotního stavu. V rámci projektu MINAPIG zaměřeného na posouzení strategie snižování použití antimikrobiálních látek v chovu prasat, byla hodnocena biologická bezpečnost ve středních (96-185 prasnic) a velkých ( 190-1200 prasnic) chovech prasat ve Švédsku pomocí protokolu (BioCheck). V podrobném dotazníku byla interní (vnitřní) a externí (vnější) část biologické bezpečnosti rozdělena do šesti subkategorií. Externí biosecurity zahrnovala následující kategorie: nákup zvířat a semene - přeprava zvířat - odstraňování výkalů a uhynulých zvířat - krmivo, voda a minerální doplňky a vitaminy - ošetřovatelský personál a návštěvy farmy - regulace výskytu hmyzu a volně žijících ptáků - umístění farmy. Naproti tomu v rámci interní biosecurity byly hodnoceny následující ukazatele: management nemocí - období od porodu do odstavu selat – dochov selat – výkrm prasat – vybavení, pomůcky, zařízení v různých sekcích - čištění a dezinfekce.

Celkové skóre (bodové hodnocení) charakterizovalo úroveň biologické bezpečnosti v jednotlivých chovech prasat. Dále byly shromážděny informace o produkčních parametrech, stejně jako o poměru pohlaví ošetřovatelského personálu (ženy, muži), jejich počtu a vzdělání. Stejně tak, jako v jiných zemích, je i ve Švédsku problémem ve většině chovů úroveň vzdělání ošetřovatelského personálu. Ve švédských chovech prasat je rovnováha mezi pohlavím ošetřovatelského personálu. V chovech pracují v průměru tři osoby (2-15 osob) v závislosti na velikosti stáda.

Průměrné skóre externí biosecurity bylo 68 (medián 68) a pro interní biosecurity pak 59 (medián 61), zatímco průměrné celkové skóre hodnocení biologické bezpečnosti bylo 64 (medián 65). Hodnota 0 označovala úplnou absenci opatření biologické bezpečnosti a hodnota 100 znamenala maximální úroveň biologické bezpečnosti ve sledovaném chovu. Subkategorie pro externí a interní biologickou bezpečnost, které měly nejvyšší skóre, byly následující "nákup zvířat a semene" (externí biosecurity) a "dochov selat" / "výkrm prasat" (interní), zatímco "krmivo, voda a minerální a vitaminové doplňky“ /“vybavení, pomůcky, zařízení" / "čištění a dezinfekce" (interní biosecurity) získaly nejnižší skóre. Ženy jako ošetřovatelky v porodně, chovatel s kratší praxí (5-22 let) a větší počet odborně vzdělaného ošetřovatelského personálu, zvýšilo skóre bodového hodnocení pro některé z externích a interních subkategorií. U menších stád (<190 prasnic) docházelo velmi často u výkrmu prasat k míchání prasat různého stáří ve srovnání s chovy s vyšší koncentrací prasat.

Posuzovaná stáda měla vysokou úroveň externí biosecurity a dobrou úroveň interní biosecurity.

Vysoká úroveň biologické bezpečnosti souvisela s nákupem zvířat a semene, prohlášením podepisovaným při vstupu návštěv na farmu, používáním systému turnusového chovu (all-in, all-out) a s dostatečným časovým prostorem na sanitaci stájí mezi dvěma turnusy. Přesto i v těchto chovech je stále ještě prostor jak pro zlepšení preventivních opatření proti zavlečení infekce do stád (externí biosecurity), tak šíření infekce uvnitř stád (interní biosecurity). Z pohledu interní biosecurity je možné zlepšit především zásady přepravy zvířat, hygienická opatření v jednotlivých sekcích a mezi sekcemi, stejně tak jako pracovní postupy při ošetřování jednotlivých kategorií prasat.

Zpracoval/a: Ing. Gabriela Malá, Ph.D., Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., mala.gabriela@vuzv.cz