Anglicky: Impact of local conditions and machine management on grape harvest quality
Zdroj: da Costa Neto, Wilson Valente; Barreiro Elorza, Pilar; Garrido-Izard, Miguel, SCIENTIA AGRICOLA, Volume: 76, Issue: 5 Pages: 353-361. Published: SEP-OCT 2019. DOI: http://dx.doi.org/10.1590/1678-992X-2017-0420
Klíčová slova: "vinohradnictví, mechanizovaná sklizeň hroznů, sklizňové ztráty, výkonnost"
Dostupný z: https://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S0103-90162019001500353
V celosvětovém měřítku je réva vinná pěstována na ploše cca 8 mil. ha, v podmínkách ČR se v současnosti pěstuje na ploše 18.5 tis. ha. Konkrétní pěstitelské technologie se vyznačují stále ještě poměrně vysokou potřebou ruční práce, která činí 400–600 hodin na 1 hektar plodné vinice. Jednu z nejnáročnějších pracovních operací z hlediska pracnosti představuje sklizeň hroznů, na níž připadá až 30 % celkové potřeby pracovního času (v praxi to běžně představuje 120–160 h.ha-1). Sklizeň hroznů může být v provozních podmínkách ovlivněna řadou faktorů. Jedná se především o meteorologické činitele, zdravotní stav hroznů, odrůdu, výnos, typ vedení a spon výsadby, celkovou výměru sklízené plochy aj. V posledních letech představuje významný faktor obtížná dostupnost pracovních sil a rostoucí cena lidské práce. Uvedené aspekty proto směřují ke stále častějšímu využívání plně mechanizované sklizně hroznů s využitím traktorových návěsných nebo samojízdných sklízečů.
Příspěvek je zaměřen na hodnocení provozních charakteristik a výše sklizňových ztrát u čtyř sklízečů hroznů pro plně mechanizovanou sklizeň. Ve třech případech se jednalo o návěsné sklízeče firmy PELLENC s typovým označením 3052, 8050, 8015, které byly agregovány s traktory, s výkony motoru v rozmezí 66–88 kW. Čtvrtý byl samojízdný sklízeč firmy NEW HOLLAND–BRAUD s typovým označením 9090X (s motorem o výkonu 133 kW). Experimentální měření byly realizovány v provozních podmínkách vinic ve Španělsku a Brazílie. Výkonnost souprav a sklízečů byla stanovena pomocí DGPS (určení polohy a pracovní rychlosti). Z výsledků vyplývá, že návěsné typy sklízečů dosahují v průměru nižší hodnoty výkonnosti v rozmezí 0,82–0,88 ha.h-1, u samojízdného sklízeče byla průměrná výkonnost vyšší a pohybovala se na úrovni 1,34 ha.h-1. Hodnoty výkonnosti souvisí s dosahovanou pracovní rychlostí, která závisí na řadě faktorů, jako např. délka řádků, výnos hroznů, svažitost terénu a povrch meziřadí. Naměřená rychlost se u návěsných sklízečů pohybovala mezi 3,2–3,7 km. h-1 a u samojízdného sklízeče 3,6–5,0 km. h-1. Součástí měření bylo také hodnocení sklizňových ztrát. Ty byly vyjádřeny jako ztráty bobulí propadlých na povrch pozemku nebo bobulí, které se při průjezdu sklízeče neoddělí od třapin a zůstávají tak viset na keřích. Významnou roli sehrává při plně mechanizované sklizni také správné seřízení sklízecího ústrojí zejména frekvence kmitů (480–570 min-1) a amplituda (70–85 mm). Ztráty zjištěné propadem činily 0,11–2,92 %, ztráty nesklizením v závislosti na podmínkách konkrétních vinic 0–12,3%. Součástí měření bylo rovněž stanovení ztrát moštu pomocí hydrosenzitivního papíru rozmístěného před sklizní v různých výškových úrovních sklízené révové stěny, které se pohybovaly mezi 2–4 %.
