Anglicky: Seed retention of winter annual grass weeds at winter wheat harvest maturity shows potential for harvest weed seed control

Zdroj: Soni, N. ,Nissen, S. J.,Westra, P. at all.( 2019) Seed retention of winter annual grass weeds at winter wheat harvest maturity shows potential for harvest weed seed control. WEED TECHNOLOGY. Vol. 34. P. 266-271

Klíčová slova: "regulace plevelů, semenná banka, regulace plevelů"

Dostupný z: https://www.cambridge.org/core/journals/weed-technology/article/seed-retention-of-winter-annual-grass-weeds-at-winter-wheat-harvest-maturity-shows-potential-for-harvest-weed-seed-control/DE076CAB2DEBCEC044DB9D3265A271DB


Sveřep, divoké žito a další jednoleté ozimé trávy jsou problematické v systémech pěstování ozimých obilnin, zejména ozimé pšenice. V rámci integrované regulace ozimých jednoletých trav a snížení jejich selekčního tlaku a omezenými možnostmi herbicidů, které jsou v současnosti k dispozici, jsou zapotřebí nové integrované strategie. Metody Harvest Weed-Seed Control (HWSC) mají za cíl odstranit nebo zničit semena plevelů, čímž se sníží obohacení semenné banky při sklizni plodin. Další výhodou je potenciál snížit herbicidně rezistentní semena plevelů, která budou pravděpodobněji přítomna při sklizni, a tím poskytnout nechemickou strategii řízení rezistence. Cílem bylo posoudit potenciál pro HWSC ozimých jednoletých trav v ozimé pšenici měřením retence semen při sklizni a procenta poškození v dopadovém mlýnu. Během let 2015 a 2016 byly odebrány vzorky ze 40 pšeničných polí ve východním Coloradu. Obsah semen odebraných nad sklizenou frakcí horního klasu pšenice (15 cm a výše) a semen odebranými pod 15 cm a poškozených semen na povrchu půdy při sklizni pšenice byl porovnáván. Ke stanovení procenta ničení semen druhů trávovitých plevelů ve zpracovaných pšeničných plevách bylo použito stojanové nárazové mlýnské zařízení. V průměru za oba roky byla retence semen (+/- SE) 75 % +/- 2,9 %, 90 % +/- 1,7 % a 76 % +/- 4,3 % u sveřepu, žita divokého a dalších trávovitých plevelů. Retence semen byla nejproměnnější u sveřepu, protože 59 % vzorků mělo alespoň 75% retenci semene, zatímco podíly u vzorků žita divokého a dalších trav byly 93 % a 70 %, v tomto pořadí. Procento poškození semen plevelů bylo alespoň 98 % pro všechny tři druhy. Tyto výsledky naznačují, že metoda HWSC by mohla být implementována jako integrovaná strategie pro regulaci výskytu ozimých trav.

Zpracoval/a: doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., mikulka@vurv.cz