Anglicky: Passive immunity to control Bovine coronavirus diarrhea in dairy herd in Argentina

Zdroj: Bok, M.; Alassia, M.; Frank, F.; Vega, G. C.; Wigdorovitz, A.; Parreno, V. 2018. Passive immunity to control Bovine coronavirus diarrhea in dairy herd in Argentina. Rev Argent Microbiol. 2018; 50(1):23-30.

Klíčová slova: "koronavirus, novorozené tele, průjem, pasivní imunita."

Dostupný z: https://apps-webofknowledge-com.ezproxy.techlib.cz/full_record.do?product=WOS&search_mode=GeneralSearch&qid=1&SID=E3QG8dlp8j3U2hwEByQ&page=1&doc=1


Bovinní koronavirus (BCoV) je virový střevní patogen zodpovědný za průjmy telat po celém světě. Je hlavním virovým patogenem způsobujícím průjmy u novorozených telat, úplavici u dospělého skotu a respiratorní onemocnění u skotu všech věkových skupin. Přenos BCoV probíhá fekálně-orální nebo respiratorní cestou mezi telaty navzájem či horizontální cestou, tedy přenosem z matky na tele. Incidence infekce BCoV se po světě různí, uvádí se mezi 15 a 70 % (přirozeně se vyskytující ohniska). V Argentině je BCoV většinou detekovaný v chovech dojeného skotu. Cílem této studie bylo zjistit, zda mateřské protilátky IgG1proti BCoV získané přijetím kolostra regulují rozvoj střevní infekce u telat odchovaných na farmách dojeného skotu v Argentině. Během 60 dnů života bylo monitorováno třicet telat holštýnského plemene. Telata pocházela z více farem s intenzívním systému chovu, avšak s různým managementem kolostrální výživy a rozdílnou úrovní zoohygieny. Zvířata byla rozdělena do dvou skupin podle jejich počátečního stavu titru protilátek BCoV IgG1 zjištěných laboratorní metodou ELISA. Skupina FPT, kterou tvořila telata s nedostatečným pasivním přenosem mateřských protilátek, měla signifikantně nižší koncentraci IgG1 (≤256) než skupina APT, tedy telata s akceptovatelným přenosem mateřských protilátek (≥1024). Tyto rozdíly byly rovněž pozorovány při srovnání hladiny celkového proteinu v krevních vzorcích. Od všech telat byly denně sbírány výkaly a klasifikovány na pětibodové stupnici od normálního stavu po hemoragický průjem. Jako „průjem“ byla počítána všechna skóre od bodu 2 výš.

Čím vyšší byla počáteční hladina protilátek v krevním séru, tím déle trval jejich pokles na zranitelnou úroveň. Všechna telata bez ohledu na hladinu zjištěných protilátek, prodělala během sledovaného období jednu, dvě nebo tři epizody průjmového onemocnění s průměrnou dobou trvání 18 dnů. Virová infekce BCoV měla krátké trvání (2–3 dny) a byla zjištěna u 10 % telat (3/30), nicméně ačkoliv uvolňování viru bylo prokázáno ve stolici v nízkém procentu případů, BCoV IgG sérokonverze byla detekována u 42 % zvířat, což znamená, že téměř polovina telat byla BCoV infikována. 71 % (5/7) telat z FPT skupiny mělo IgG1 sérokonverzi k BCoV ve srovnání s 29,4 % zvířat (5/17) z APT skupiny. Ze studie vyplývá, že telata s vysokým titrem specifických BCoV IgG (≥1024) byla většinou proti virové infekci chráněna, zatímco telata s nízkým titrem protilátek (<1024) byla většinou virovou infekcí BCoV postižena. Mateřské protilátky IgG1 z kolostra jsou kritické pro prevenci koronavirové infekce. Dostatečný příjem kvalitního kolostra tedy hraje klíčovou roli, je to nejvýhodnější a zcela přírodní prostředek v boji proti průjmu u telat.

Zpracoval/a: Ing. Eliška Nejedlá, Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., nejedla.eliska@vuzv.cz