Anglicky: Adressing Antimicrobial Resistance: An Overview of Priority Actions to Prevent Suboptimal Antimicrobial Use in Food-Animal Pruduction.
Zdroj: Lhermie G, Gröhn YT, Raboisson D. 2017. Addressing Antimicrobial Resistance: An Overview of Priority Actions to Prevent Suboptimal Antimicrobial Use in Food-Animal Production. Front. Microbiol. 7:2114.
Klíčová slova: "antimikrobní látky, antimikrobní rezistence, precizní veterinární medicína, veřejná politika, živočišná výroba, zemědělská ekonomika"
Dostupný z: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmicb.2016.02114/full
Výskyt bakterií odolných vůči antimikrobiálním látkám a jejich potenciál přenosu na člověka prostřednictvím živočišné výroby vzbuzuje rostoucí obavy, které vedly různé orgány po celém světě k zavedení opatření ke snížení používání antimikrobiálních látek (AMU) v tomto sektoru. Na rozdíl od humánní medicíny se u potravinových zvířat používají antimikrobní látky ke kontrole nemocí, které způsobují ekonomické ztráty. Tento rozdíl je zřejmě hlavním důvodem selhání snahy veřejných politik o snížení spotřeby antimikrobik. Rešerše se věnuje nejdříve konkrétním faktorům napříč sektorem živočišné produkce, které AMU ovlivňují, dále diskutuje účinnost stávajících předpisů ohledně AMU a posuzuje alternativní strategie, jako je možná substituce antimikrobik preventivními opatřeními (vakcinace) či další opatření pro kontrolu infekčních chorob. Zdůrazňuje důležitost optimalizace režimů užívání antimikrobik a vývoj precizní veterinární medicíny k dosažení dobrého klinického stavu zvířat za současného snížení negativních dopadů na veřejné zdraví. V boji proti antimikrobní rezistenci je nutné obojí: jak redukce, tak optimalizace spotřeby antimikrobiálních látek.
Faktory ovlivňující AMU – co je zásadní pro rozhodování farmářů? Infekční choroba propuká za současné přítomnosti infekčního agens a vnímavého hostitele a ovlivněna je vnějšími i vnitřními faktory. Vnější faktory farmář neovlivní, jsou jimi např. regionální prevalence patogenu, klima či změny na trhu. O vnitřních faktorech farmář přímo rozhoduje – zahrnují např. kvalitu výživy, podmínky ustájení a odchovu, ale také to, jak farmář adaptuje vnější vlivy do stávající technologie chovu a jak zareaguje na výskyt chorob. Rozhodnutí farmáře ohledně managementu stáda tak přímo i nepřímo ovlivňují AMU. Rozhodovací proces je primárně ovlivněn třemi složkami: 1) posouzení ceny antimikrobik vs. přínosu léčby, 2) odborné znalosti farmáře, jeho postoj k riziku a jeho chování (např. strach z ekonomické ztráty), 3) schopnost detekovat nemoc (diagnostika). Rešerše hlouběji rozebírá tyto tři složky. Dalším důležitým vlivem je vliv institucí, tedy např. předpisy a organizace potravního řetězce. V mnoha zemích byla zavedena opatření ke snížení AMU, např. zákaz preventivního používání kriticky důležitých antimikrobních látek. Rešerše podrobněji rozebírá tyto předpisy v různých zemích.
Prioritní činnosti k minimalizaci dopadu veterinárních antimikrobik na veřejné zdraví zahrnují posílení výzkumu, regulaci trhu s antimikrobiky, dohled nad jejich užíváním a zlepšování informovanosti a vzdělanosti zemědělského a zdravotnického personálu, ale i veřejnosti. Substituce mezi antimikrobiálními látkami a jinými složkami ochrany hospodářských zvířat proti infekcím představuje nejdůležitější prostředek ke snížení AMU ve veterinární medicíně. Nahrazení užívání antimikrobik jinou praxí založenou na správném rozhodnutí ohledně vnitřních rizikových faktorů na úrovni farmy by mohla být ekonomicky dokonce výhodnější.
