Anglicky: Survey of preweaning dairy calf-rearing practices in Czech dairy herds
Zdroj: Staněk, S., Zink, V., Doležal, O. & Štolc, L. (2014). Survey of preweaning dairy calf-rearing practices in Czech dairy herds. J. Dairy Sci. 97(6):3973-3981. http://doi: 10.3168/jds.2013-7325.
Klíčová slova: "tele, odchov, faremní management, welfare"
Dostupný z: http://www.journalofdairyscience.org/article/S0022-0302%2814%2900290-2/fulltext
Zdraví novorozených i starších telat je výsledkem vyvážení imunitní obrany, fyzických a metabolických stresů, výživy a prostředí a přímo ovlivňuje ekonomiku mléčné farmy. Cílem této studie bylo provést první široký průzkum v oblasti odchovu telat dojeného skotu v České republice, popsat strategie managementu od narození telete do jeho odstavu a odhalit slabiny systému odchovu. Průzkum zahrnoval 136 farem s průměrnou velikostí stáda 326 krav, které představují 11,9% všech farem dojeného skotu v ČR. Výsledky byly analyzovány pro všechny hodnocené farmy, i zvlášť pro farmy chovající holštýnský skot (H) a český strakatý skot (C).
Průzkum odhalil následující praxi: (1) skupinový porodní kotec převažoval nad individuálním (67,6% farem), (2) dezinfekce pupku novorozených telat nebyla prováděna v 11,8% případů, (3) směsné mlezivo bylo krmeno na 15,4% farem, (4) kvalita kolostra byla kontrolována jen na 44,1% farem a pouze 73,5% farem disponovalo rezervním skladem kolostra, (5) netržní odpadní mléko bylo zkrmováno telatům na 64,7% farem, avšak pasterováno bylo pouze v 6,8% a okyselováno v 35,2% případů, (6) mléčná náhražka byla mísena s netržním mlékem na 52,9% farem, (7) 58,8% farem umožňovalo telatům přijímat mléko sáním a 41,2% pitím z kbelíku, (8) hlavním kritériem pro odstav telete byl jeho věk (61,7% farem), následovalo kritérium příjmu startéru a koncentrovaného krmiva (19,9%) a nedostatek ustájovacích míst (18,4%), (9) novorozená telata byla ustájena individuálně na 96,7%, skupinově pak na 3,3% farem. Byly zjištěny rozdíly v managementu odchovu telat mezi plemeny holštýn a české strakaté, např. C farmy měly vyšší procento telení na vazném ustájení (6,5% vs. 1,7%) a neošetřených pupků (15,6% vs. 6,8%), naopak více farem chovajících H skot podávalo směsné mlezivo (20,4% vs. 11,7%) a také jich více monitorovalo kvalitu mleziva (50,9% vs. 39%). Rovněž byl zjištěn rozdíl v délce trvání kolostrální výživy a technice napájení.