Anglicky: Contribution for determination of the optimal share of douglas-fir in the forest stands
Zdroj: Podrázský, V., Noha, M., Kubeček, J. 2015. Příspěvek k určení optimálního podílu douglasky v lesních porostech. In: Proceedings of Central European Silviculture. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 208-217. ISBN 978-80-7509-308-0.
Klíčová slova: "douglaska tisolistá, pěstování, smíšené porosty, příměs, produkce"
Dostupný z: http://ldf.mendelu.cz/uzpl/index.php/download/category/1-proceedings-of-central-european-silviculture
Článek se věnuje dřevině - Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco), která je dlouhodobě považovaná za nejvýznamnější introdukovanou dřevinu mírného pásma, což opakovaně potvrzují jak rešeršní, tak původní vědecké práce. V Evropě byla poprvé vysazena ve Velké Británii v roce 1826 a nedlouho potom v r. 1831 i v Německu. Od poloviny 19. století byla poměrně často vysazována i v českých zemích a v současné době patří k nejvýznamnějším introdukovaným dřevinám. Význam douglasky jako hospodářské dřeviny je však nepochybný nejen v místě jejího původního rozšíření, ale také v oblastech jako je Argentina a Nový Zéland. Douglaska je považována za nejvýznamnější hospodářskou dřevinu temperátní zóny. V ČR byla v roce 2014 vyhlášena dřevinou roku a je jí věnována značná pozornost i v rámci domácího výzkumu.
Autoři předkládají výsledky výzkumu produkční funkce douglasky, kdy byla analyzována v síti kruhových ploch, v počtu deset v jednom porostu s proměnlivým zastoupením této dřeviny ve srovnatelných stanovištních a věkových podmínkách. Zkusné plochy byly založeny na lesních majetcích ŠLP Kostelec nad Černými lesy, ŠP Hůrky Písek a ML Písek. Velikost jednotlivé zkusné plochy byla 1000 m2 s poloměrem 17,85m. Na plochách byly proměřeny základní dendrometrické parametry jednotlivých stromů. Autory zajímalo, jaká je produkce smíšených porostů s douglaskou, jak je růstový prostor využíván její směsí, zda existuje a lze definovat optimální poměr a způsob smíšení douglasky a jaká mohou být pěstební opatření vedoucí k dosažení tohoto stavu. Současně autoři zkoumali limity, jak minimalizovat dopad pěstování této dřeviny na stav půd a na přízemní vegetaci, především z hlediska srovnání se stanovištně původními dřevinami. Jako základní metodické opatření pro maximalizaci produkčního potenciálu douglasky a minimalizaci negativních vlivů autoři uvádějí možný procentuální zastoupení ve výši 30–40 % rovnoměrně rozmístěného podílu této dřeviny v porostech. Současná zaužívaná doporučení hovoří o podílu 10-30 %. V závěru autoři uvádějí podmínku zajištění dominantní nebo alespoň kodominantní postavení douglasky v porostu. Za těchto podmínek je možno maximálně využít jak produkční potenciál této dřeviny, tak i zajistit minimální negativní změny lesního prostředí.
