Anglicky: Potential of birch as energetic tree species grown in a very short rotation
Zdroj: Špulák, O., Souček, J., Leugner, J. 2015. Potenciál břízy jako energetické dřeviny pěstované ve velmi krátkém obmýtí. In: Proceedings of Central European Silviculture. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 138-144. ISBN 978-80-7509-308-0.
Klíčová slova: "sukcese, bříza, produkce biomasy, obnova výmladky"
Dostupný z: http://ldf.mendelu.cz/uzpl/index.php/download/category/1-proceedings-of-central-european-silviculture
Článek se zabývá produkcí nadzemní biomasy a charakteristikami listů mladých smíšených porostů břízy (Betula pendula) a osiky (Populus tremula) z přirozené obnovy na kalamitní holině. V současné době roste poptávka po zdrojích energeticky využitelné biomasy pro lokální topeniště, ale také pro velké energetické celky – teplárny a elektrárny. V České republice však dosud chybí dostatek údajů o produkčních možnostech porostů domácích pionýrských listnáčů (zejména břízy, osiky, olší, jeřábu) a jejich směsí, které bývají v zahraničí pro účely energetiky využívány. Výhodou využití přípravných dřevin je jejich schopnost rychle odrůstat na různých typech stanovišť včetně kalamitních ploch a tvořit porosty, které mohou v krátkém obmýtí významně plnit produkční i mimoprodukční funkce.
Hodnocení potenciálu břízy pro energetické účely bylo prováděno na výzkumné ploše Nemojov, která leží v blízkosti Dvora nad Labem v nadmořské výšce 460 m. Po vichřici Kyrril (leden 2007) zde vznikla holina s výměrou přesahující 6 ha. Větší část plochy byla ponechána přirozené obnově. V současnosti dominuje bříza (75 % počtu) s příměsí osiky (16 %), další dřeviny (smrk, borovice, modřín, dub) se vyskytují jednotlivě v podúrovni. V přibližně 7 letech porostu bylo provedeno smýcení na plochách 10x20m a následně byla sledována pařezová výmladnost. Těžby se konaly v měsících březen, květen, červen. Celkem bylo stanoveno 5 výškových tříd pro které byl sledován podíl sušiny kmene, větví a listů spolu s obsahem základních živin. Výsledky pokusu byly následující. Sedm let starý porost s hustotou 18tisíc ks/ha a střední výškou 4,4 m vyprodukoval 15 - 18 tun sušiny/ha. Množství biomasy a podíl jednotlivých složek závisely na termínu těžby a zastoupení dřevin. Střední vzorník břízy měl hmotnost 2,9 kg sušiny, vzorník osiky 1,8 kg. Odlišné charakteristiky větvení a morfologie listů podle výškových tříd obou dřevin ovlivnily rozdíly v alokaci biomasy. Listy břízy tvořily 8 % z celkové biomasy (16 % u osiky), větve 24 % (20 % u osiky). Potenciál obnovy břízy pařezovými výmladky i jejich vysoká produkce je využíván zejména ve Skandinávii. Například HYTÖNEN (2015) zjistil u 10letého porostu produkci 27 tun/ha, 4 roky po plošném zmýcení výmladky vyprodukovaly téměř polovinu výchozí biomasy (12 tun/ha). Pěstování břízy ve velmi krátkém obmýtí je však opodstatněné pouze v případě, kdy je pro udržení produkce zaručena dostatečná výmladnost pařezených stromů.
