Anglicky: Supporting phosphorus management in Austria: Potential, priorities and limitations

Zdroj: Zoboli, O., Zessner, M., Rechberger, H. (2016). Supporting phosphorus management in Austria: Potential, priorities and limitations. Science of The Total Environment. Volume 565, 313-323. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2016.04.171

Klíčová slova: "analýza materiálových toků, fosfor, optimalizace, management "

Dostupný z: https://ac.els-cdn.com/S0048969716308749/1-s2.0-S0048969716308749-main.pdf?_tid=dbfd3d96-a131-11e7-add8-00000aacb361&acdnat=1506262297_b088923bfbab949689a73f823e0149c6


Ochrana vodních útvarů před eutrofizací, zajištění dlouhodobé bezpečnosti potravin a uzavřený koloběh hospodaření představují přesvědčivé cíle pro management toku fosforu. Tato studie ukazuje, jak a do jaké míry lze optimalizovat management fosforu v Rakousku.

Jednotlivá opatření jsou zaměřena na snížení spotřeby P, zvýšení recyklace a snížení emisí P do vodních útvarů. Potenciální přínos každé oblasti činnosti je kvantifikován a srovnáván pomocí tří ukazatelů: závislosti na dovozu, spotřebě fosilních P hnojiv a emisích do vodních útvarů.

Z výsledků vyplývá, že v Rakousku existuje velký prostor pro řízení toku fosforu. Součástí výsledků je analýza jednotlivých materiálů, které by mohly sloužit jako zdroje P namísto neobnovitelných zdrojů: masokostní moučka, čistírenský kal, kompost, digestát, popel z biomasy, recyklace hnoje. Z výsledků vyplývá, že masokostní moučka, čistírenský kal a kompost by mohly nahradit až 70% P z dosud používaných neobnovitelných zdrojů. Všechny ostatní toky dohromady by mohly přispět 6%. Strategie založené výhradně na recyklaci nebo na poklesu spotřeby P mají podobný potenciál ke snížení závislosti na dovozu o 50%.

Také v ostatních západních zemí docházelo k nadměrnému hnojení a následnému hromadění velké zásoby P v půdě. Existuje řada vědeckých důkazů, ekologických a environmentálních důvodů proč se zabývat strategiemi na účinnější a cílené hnojení zemědělských plodin.

Snížení emisí do vodních útvarů spočívá především v omezení bodových zdrojů znečištění (především městské odpadní vody) a snížení vodní eroze ze zemědělských pozemků.       Vodní eroze je zodpovědná za 42% emisí P ve vodách (průměr pro celé Rakousko), avšak v některých povodích, kde jsou překračováný koncetrace ortofosfátů, představuje hlavní zdroj znečištění vod.

V současné době probíhá výzkum spočívající v analýze nákladů spojených s realizací jednotlivých oblastí činností.

Zpracoval/a: Ing. Petra Oppeltová, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, oppeltova@mendelu.cz