Anglicky: Bioenergy maize and soil erosion - Risk assessment and erosion control concepts
Zdroj: Vogel, E., Deumlich, D., Kaupenjohann, M. 2016. Bioenergy maize and soil erosion - Risk assessment and erosion control concepts. Geoderma 261, 80 – 92 doi: 10.1016/j.geoderma.2015.06.020
Klíčová slova: "kukuřice, biopaliva, erosion-3d, protierozní ochrana, vodní eroze"
V posledním desetiletí vedly legislativní pobídky v Německu ke značnému rozvoji pěstování kukuřice pro výrobu energie z biomasy. Rozšíření osevních ploch kukuřice mělo za následek zvýšené riziko vodní eroze v důsledku nízké pokryvnosti této plodiny v době vzcházení a raného růstu. Dalšími faktory zvyšujícími riziko erozních událostí při pěstování kukuřice jsou lineární struktura seťových lůžek a velké vzdálenosti mezi řádky. Eroze půdy je považována za závažnou překážku při zajišťování potravinové bezpečnosti a způsobuje škody jak na orné půdě, tak i mimo ni, mj. při zanášení sousední infrastruktury či povrchových vod erozním sedimentem. V této studii byla zkoumána účinnost šesti hlavních koncepcí protierozní ochrany, z hlediska snížení škod vzniklých v důsledku erozních událostí, pomocí fyzikálního modelu Erosion-3D. Na zemědělském pozemku v Braniborsku byly simulovány tři různé srážky s průměrnými intervaly výskytu 2, 20 a 100 let. Bezorebné zpracování půdy a půdoochranné technologie vykazovaly nejvyšší účinnost (90 až 100 %) při zmírňování eroze. Prvky biologické ochrany, jako vrstevnicové pásy trvalých kultur a vodní toky s vegetačním doprovodem, měly v simulacích naopak jen nízkou účinnost při zmírňování následků eroze a byly účinné pouze při nízkých návrhových srážkách. Střední účinnosti při snižování eroze bylo dosaženo při simulaci rozdělení pozemku na menší parcely, či pásy, při střídání kukuřice a ozimých obilovin. Nejvhodnějším opatřením při všech třech návrhových srážkách je tedy podle modelu Erosion-3D zařazení půdoochranných technologií zpracování půdy. Na druhou stranu je třeba při zakládání půdoochranných pěstebních variant prověřit jejich potenciál při zvyšování výskytu cest preferenčního proudění vody, jejich vliv na prosakování pesticidů a herbicidů do podzemní vody a následně identifikovat vhodné způsoby zmírnění těchto nepříznivých vlivů. Vodní toky s vegetačním doprovodem a vrstevnicové pásy trvalých kultur se, přes jejich nízkou účinnost, doporučuje kombinovat s ostatními protierozními opatřeními v takové míře, aby při jejich realizaci nedošlo k výraznému úbytku obdělávané plochy. Jejich realizace je navíc finančně nenáročná, mohou ovšem vzniknout dodatečné náklady na údržbu. Rozdělení pozemku na menší parcely s pásovým střídáním plodin (kukuřice a ozimé obiloviny) vede ke značnému zmírnění negativních účinků eroze, ale je třeba vzít v úvahu snižování osevní plochy kukuřice ve prospěch obilovin. Na erozně ohrožených zemědělských pozemcích však dlouhodobé přínosy snížení osevních ploch kukuřice ve prospěch zachování produkční funkce půdy převažují nad ztrátami v důsledku snížení výnosů.
