Anglicky: Cryopreservation of Malus and Pyrus Wild Species in the ‘Fruit Genebank’ in Dresden-Pillnitz, Germany
Zdroj: Höfer, M, Flachowsky, H. 2023. Cryopreservation of Malus and Pyrus Wild Species in the ‘Fruit Genebank’ in Dresden-Pillnitz, Germany. Biology, 12, 2.
Klíčová slova: "kryoprezervace"
Dostupný z: https://www.mdpi.com/2079-7737/12/2/200
V Pillnitz u Drážďan v Německu uchovává genová banka v polních sbírkách kromě ovocných odrůd i vzorky planých druhů jabloní a hrušní. K ochraně této jedinečné a cenné rozmanitosti před škůdci, chorobami a extrémními povětrnostními podmínkami jsou nezbytné duplicitní kolekce na jiném místě. K tomuto účelu se používá kryokonzervace, skladování při ultranízké teplotě (obvykle v kapalném dusíku při –196 °C). Ve studii byly použity dvě různé metody; přímá kryokonzervace dormantních pupenů a PVS2 vitrifikace vzrostných vrcholků výhonů in vitro. U jabloní bylo zpracováno pomocí kryokonzervace dormatních pupenů celkem 180 vzorků náležících 32 druhům jabloní s průměrnou mírou přežití po kryokonzervaci 39 % během deseti let. 116 vzorků dosáhlo kritéria 40%, což odpovídá úspěšně zvolené a využité metodě. Technika kryokonzervace dormantních pupenů se proto v budoucnu bude volit jako metoda pro zachování planých druhů jabloní. V případě planě rostoucích hrušní bylo testováno celkem 35 vzorků náležících 21 druhům hrušní, využívajícím obě techniky kryokonzervace. V těchto experimentech metoda PVS2 vitrifikace vzrostných vrcholků výhonů in vitro vykazovala lepší výsledky ve srovnání s metodou kryokonzervace dormantních pupenů. Do budoucna jsou plánovány další pokusy s oběma technikami, aby bylo možné učinit konečné rozhodnutí o způsobu zachování planých druhů hrušní.
V Pillnitz u Drážďan jsou v ex situ podmínkách v polních sbírkách „ovocné genobanky” uchovávány vzácné a jedinečné plané druhy rodů Malus a Pyrus.
(1) Souvislosti: Založení duplicitní kolekce je nezbytné pro bezpečné uchránění materiálu před abiotickými a biotickými stresovými faktory.
(2) Metody: Byly použity a porovnány dvě různé techniky – kryoprezervace dormantních pupenů a PVS2 vitrifikace vzrostných vrcholků výhonů in vitro.
(3) Výsledky: U 32 druhů rodu Malus bylo během deseti let provedeno celkem 180 zamrazení dormantních pupenů, přičemž průměrná regeneraceschopnost činila 39 %. Kritérium 40 % bylo splněno ve 116 případech, tj. v 64,44 % ze všech. Pro rod Pyrus bylo provedeno celkem 35 zamrazení u 21 druhů; byly testovány obě kryoprezervační techniky. Metoda PVS2 vedla v těchto případech k lepším výsledkům v porovnání s metodou dormantních pupenů.
(4) Závěry: Pro vytvoření duplicitní sbírky rodu Malus bude do budoucna zvolena metoda dormantních pupenů. Pro rod Pyrus jsou plánovány další experimenty využívající obou technik, aby bylo možno učinit definitivní rozhodnutí.
