Anglicky: Agricultural phosphorus legislation in Europe

Zdroj: Amery, F., Schoumans O.F. (2014). Agricultural phosphorus legislation in Europe. Merelbeke, ILVO, 45 p.

Klíčová slova: "znečištění povrchových vod, fosfor, eu, hnojení "

Dostupný z: http://library.wur.nl/WebQuery/wurpubs/fulltext/300160


Jedná se o velmi zajímavou studii (ne vědecký článek), kterou zpracovalo společně několik institucí z Belgie a Nizozemska. Ztráty fosforu ze zemědělsky využívaných území mohou
způsobovat eutrofizaci vod a zhoršování ekologické stavu povrchových vod. Ačkoli neexistuje jednotné evropské nařízení nebo směrnice o fosforu, některé evropské členské státy se zabývají ztrátami fosforu ze zemědělských zdrojů prostřednictvím národních nebo regionálních právních předpisů. Součástí studie je porovnání legislativních předpisů, směrnic a přístupů k ochraně vod před fosforem v jednotlivých státech EU. Studie obsahuje seznam všech zemí, které byly do projektu zahrnuty, včetně kontaktních osob z jednotlivých států.

Je možné konstatovat, že přístup jednotlivých zemích či regionů se velmi liší: např. jak šířka ochranného pásu podél vodních toků (0,5 – 500 m), tak i omezení hnojení –  od žádné regulace P až po přísnou maximální dávku fosforu. V některých případech bylo porovnání dosti obtížné, protože jednotlivé země používají různé systémy, v nařízeních se používají odlišné druhy hnojiv (např. jenom hnůj, jenom průmyslová hnojiva, všechno dohromady atd.).

V řadě zemí neexistuje žádný předpis pro maximální dávku P a aplikace fosforu je řízena nepřímo – např. omezení hnojení dusíkem ve Zranitelných oblastech, Správná zemědělská praxe a protierozní ochrana (ČR, Rakousko, Belgie-Vlámsko, Řecko, Maďarsko, Polsko, Dánsko, Španělsko – kromě provincie Extremadura).

Např. v Irsku se každé 4 roky provádí novelizace předpisů týkajících se hnojení (stejně jako Zranitelné oblasti) a limity pro aplikaci fosforu závisí na stavu půdy a druhu plodiny. Čím vyšší je obsah fosforu v půdě, tím nižší jsou limity pro hnojení.

Dalším konkrétním příkladem může být Švédsko, kdy se hnůj nebo jiná organická hnojiva nesmí používat v množstvích vyšších než 22 kg P / ha / rok, vypočtené jako průměr za celou oblast využití za posledních 5 let. Naopak limity pro množství P z průmyslových hnojiv zde nejsou.

Součástí studie je tabulkový přehled jednotlivých zemí s konkrétními limity (např. dávka kg P2O5/ha/rok, včetně rozdělení dávky podle různých plodin (kukuřice, obilniny, brambory, louky, řepa).

Ze studie vyplývá, že v případě, kdy i politický přístup dané země podporuje agro-environmentálně šetrnější přístupy k hnojení, je znečištění povrchových vod fosforem nižší.

Zpracoval/a: Ing. Petra Oppeltová, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, oppeltova@mendelu.cz