Anglicky: Impact of land-take on the land resource base for crop production in the European Union
Zdroj: Gergely Tóth, G. 2012. Impact of land-take on the land resource base for crop production in the European Union. Science of the Total Environment 435–436, 202–214.
Klíčová slova: "kvalita půdy, utěsnění půdy, (soil sealing), hdp, populace, využívání půdy "
Pro zhodnocení ztrát zemědělské půdy a následně produkci biomasy v Evropské unii byly provedeny prostorové analýzy hodnot produktivity zemědělské půdy a údajů o využití půdy z let 2000 a 2006. Ztráta produktivity v jednotlivých oblastech byla vypočítána na základě rozsahu a kvality zemědělské půdy přeměněné na umělé povrchy. Údaje ukazují, že zatímco všechny členské státy EU zaznamenávají stálý pokles jejich výrobní kapacity, existují také značné rozdíly mezi zeměmi a regiony. Na základě analýzy 24 členských států, EU ztratila 0,27% zemědělské půdy a 0,26% potenciálu produkce plodin v letech 2000 - 2006 v důsledku záborů půdy.
Ztráta zemědělské půdy během sledovaného období byla nejvyšší v Nizozemsku, kde během šesti let došlo ke ztrátě 1,57% potenciálu výroby plodin. Další údaje jsou velmi znepokojivé pro Kypr (0,84%), Irsko (0,77%) a Španělsko (0,49%). V metropolitních oblastech, Barcelona, Berlín, Bratislava, Bukurešť, Kodaň, Hamburk, Milán a Vídeň, jsou zastavovány nejkvalitnější zemědělské půdy (infrastruktura), zatímco Budapešť, Paříž a Varšava se rozšiřovaly do méně produkčních oblastí.
Dánsko muselo čelit největší ztrátě kapacity výroby potravin na občana překračující ekvivalent pšenice 4 kg/obyvatel/rok, následuje Irsko s více než 3 kg pšenice a Španělsko, Nizozemsko, Maďarsko, Kypr a Francie, všechny tyto státy se ztrátou nad 2 kg na jednoho obyvatele za rok. EU ztratila potenciál produkce zemědělské půdy přibližně 700 000 t za rok ve sledovaném období.
Výsledky zdůrazňují následující obecné trendy:
- přeměnu půdy od různých typů půdního pokryvu až po umělé povrchy, historické trendy v Evropě s pokračující spotřebou produktivnějších oblastí
- ii) rychlost přeměny zemědělské půdy na zastavěné plochy roste s růstem počtu obyvatel;
- s růstem populace jsou kvalitnější půdy přeměňovány na zastavěné plochy, zatímco při rychlejším poklesu počtu obyvatel dochází k přeměně pozemků horší kvality
- země s vyspělými ekonomikami obecně zastavují obdělávanou půdu s vyšší rychlostí;
- existuje negativní souvislost mezi ročním ekonomickým růstem a mírou konverze (přeměny) zemědělské půdy.
