Anglicky: Long-term no-tillage and organic input management enhanced the diversity and stability of soil microbial community
Zdroj: YiWang, Chunyue Li, Cong Tu, Greg D. Hoyt , Jared L. DeForest , Shuijin Hu Wang, Y., C. Li, C. Tu, G. D. Hoyt, J. L. DeForest & S. Hu (2017) Long-term no-tillage and organic input management enhanced the diversity and stability of soil microbial community. Science of The Total Environment, 609, 341-347.
Klíčová slova: "mikrobiální rozmanitost, mikrobiální komunita, ekologické zemědělství, konvenční zemědělství, zpracování půdy, udržitelné zemědělství"
Dostupný z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0048969717317564
Intenzivní obhospodařování půdy a vysoké vstupy chemikálií se často používají v konvenčním zemědělství, což kriticky zhoršuje půdní vlastnosti a způsobuje degradaci půdy a erozi. Konzervační postupy, jako jsou bezorebné zpracování půdy a ekologické zemědělství, mají potenciál posílit zdraví půdy. Dlouhodobý dopad bezorebného zpracování půdy a ekologických postupů na půdní mikrobiální rozmanitost a strukturu společenství však nebyl zcela pochopen, zejména ve vlhkých, teplých klimatických oblastech, jako je jihovýchod USA. Ekologické zemědělství, které nepoužívá umělá chemická hnojiva a pesticidy, je udržitelnější než tradiční zemědělství. Organické systémy využívají především změny uhlíku, různé střídání plodin a vícenásobné krycí plodiny pro udržení úrodnosti půdy a ochranu plodin před patogeny a škůdci prostřednictvím rozšiřování biologických procesů. Ekologické zemědělství vzniklo na počátku dvacátého století a od 80. let 20. století se rychle rozšířilo kvůli spotřebitelské poptávce a vědeckým aspektům. Odhaduje se, že přibližně 4,4 × 107 ha zemědělské půdy jsou nyní obhospodařovány jako ekologické zemědělské systémy na celém světě a tato výrobní praxe i nadále roste
Autoři předpokládali, že ekologické vstupy povedou k větší mikrobiální rozmanitosti a stabilnějšímu mikrobiálnímu společenstvu a že kombinace bezorebného zpracování půdy a ekologických vstupů maximalizuje půdní mikrobiální rozmanitost. Byl proveden dlouhodobý experiment v jižních Appalachijských horách Severní Karolíny, USA. Byly porovnány výsledky managementu s konvenčním nebo bezorebným obhospodařováním půdy a to buď s chemickým, nebo organickým hnojením.
Výsledky ukázaly, že na základě odlišného obhospodařování se půdní mikrobiální rozmanitost a struktura společenství rozcházejí. Organické hnojení mělo největší vliv na půdní mikrobiální vlastnosti, ačkoli praxe bez zpracování půdy měla také významné dopady. Jak půda, tak i ekologické vstupy významně podporují mikrobiální rozmanitost půdy a stabilitu společenstva. Kombinace bezorebného hospodaření a organického hospodaření zvýšila pestrost půdní mikrobiální diverzity oproti konvenčnímu zpracování půdy a vedla k struktuře mikrobiální komunity, která je více podobná struktuře v sousedních travních porostech. Tyto výsledky naznačují, že efektivní řízení díky snížení intenzivního obhospodařování půdy a zvyšování organických vstupů C může zvýšit půdní mikrobiální rozmanitost a stabilitu mikrobiálních společenstev.
| Přílohy |
 petra-krizova-abstrakty-2.docx |