Anglicky: Biology and management of Avena fatua and Avena ludoviciana: two noxious weed species of agro-ecosystems

Zdroj: BAJWA, A.,A. – AKHTER, M.,J. – IQBAL, N. – PEERZADA, A.,M. - HANIF, Z. – MANALIL, S. – HASHIM, S. – ALI, H.,H. – KEBASO, L. – FRIMPONG, D. – NAMUBIRU, H. – CHAUHAN, B.,S (2017): Biology and management of Avena fatua and Avena ludoviciana: two noxious weed species of agro-ecosystems. Environ Sci Pollut Res. 24:19465–19479.

Klíčová slova: "divoký oves, obiloviny, odolnost vůči herbicidům, konkurence plodin"

Dostupný z: https://link.springer.com/content/pdf/10.1007%2Fs11356-017-9810-y.pdf


Rod Avena je znám několika druhy, které patří mezi významné plevele. Jedná se především o oves hluchý (Avena fatua L.) a oves jalový malokvětý (Avena ludoviciana Durieu), které patří mezi nejvýznamnější plevele tohoto rodu. A. fatua a A. ludoviciana jsou známý jako „planý“ oves a oves „jalový“. Jedná se o vysoce rostoucí, roční trávy, které způsobují vážné problémy v zemědělských provozech. A. ludoviciana patří mezi nejběžnější poddruh Avena sterilis L. a je obvykle uváděn jako samostatný druh. Ačkoli tyto dva druhy jsou si morfologicky velmi podobné, existují určité rozdíly podle, kterých je možné je od sebe odlišit. V této studii jsou proto popisovány rozdíly a detaily, aby byla lépe pochopena biologie těchto plevelů. A. fatua a A. ludoviciana jsou úzce příbuzné druhy jednoděložných plevelů, které zaplevelují velké množství plodin celého světa. Tyto druhy jsou významně rozšířeny v různorodých agroekosystémech nacházejících se v mírném až subtropickém pásmu. Díky svým jedinečným biologickým vlastnostem, úspěšné ekologii a významnému alelopatickému působení se vyznačují vysokou konkurenceschopností v kulturních plodinách. A. fatua je z tohoto pohledu rozšířenější, přizpůsobivější a problematické než A. ludoviciana. Oba tyto druhy zaplevelují ozimé i jarní plodiny, včetně pšenice, ovsa, ječmene, řepice, kukuřice, vojtěšky, a slunečnice, což způsobuje až 70% ztráty výnosu v závislosti na druhu plodin a hustotě zaplevelení. Herbicidní ochrana ztratila na významu především s rozšířením rezistence u těchto druhů plevelů. A. fatua patří také mezi nejrozšířenější herbicidně odolné plevele na světě, přičemž významně zapleveluje asi 5 milionů hektarů zemědělské půdy v 13 zemích světa.  Mezi efektivní regulace zaplevelení A. fatua a A. ludoviciana  patří použití herbicidů s různými způsoby působení spolu s pestrým střídáním plodin, využití strniskových meziplodin, zlepšená konkurence plodin (využívání konkurenceschopných kultivarů, vysoká míra klíčivosti semen, úzký spon řádků, změna uspořádání plodin) a potlačení alelopatie. Integrované využití těchto metod může snížit potřebnou dávku herbicidu, a nižší závislost na herbicidech při regulaci těchto významných plevelů. Kromě toho můžeme pomocí integrovaného managementu ochrany plodin úspěšně regulovat herbicidně rezistentní populace. Využívání integrovaných přístupů založených na znalostech biologie a ekologie A. fatua a A. ludoviciana může pomoci s jejich regulací v budoucnu.

Zpracoval/a: Ing. Jan Štrobach, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., strobach@vurv.cz
Přílohy
12.docx