Termín konání: 11. listopad 2018, 9:00 - 15:00 hod.

Místo konání:  Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha - Ruzyně

Dne 6.11. 2018 se uskutečnil  seminář s finanční podporou MZE ČR, který pořádala  Česká technologická platforma pro zemědělství  ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby a Českou zemědělskou univerzitou v Praze.

Cílem semináře bylo seznámit účastníky s nejnovějšími poznatky výzkumu – jak probíhající klimatická změna ovlivňuje ekosystémy, zejména druhovou skladbu škodlivých organizmů, původců chorob, plevelů a škůdců v zemědělsky využívané krajině. V dopoledním bloku bylo předneseno sedm přednášek. Doc. Dr. Mgr. V. Potopová z ČZU v přednášce „Proč a jak využíváme v zemědělském výzkumu klimatické a růstové modely?“ seznámila účastníky s novými poznatky o možných důsledcích předpokládaných změn klimatu za rostlinnou produkci v ČR a možnostmi využití propojení nejnovějších klimatických modelů s růstovými modely nové generace pro analýzu dopadů změny klimatu na výnos plodin (rajčata, kořenová zelenina). Přednáška Doc. Ing. J. Mikulky byla zaměřena na abiotické faktory ovlivňující dlouhodobé změny druhového spektra plevelů. Přednáška doc. RNDr. Hoňka se zabývala (i) vlivem teploty na vývoj a chování hmyzu, (2) možnosti termoregulace u hmyzu v podmínkách globální změny klimatu (oteplení) a (3) sledování globální změny klimatu na vybraných dlouhodobých řadách pozorování abundance škůdců a jejich přirozených nepřátel. Ing. Jana Chrpová se v přednášce zaměřila na nové poznatky o změnách v druhovém spektru původců klasových fuzarióz v ČR. O nových invazních plevelných druzích, jejich výskytu a možnosti šíření byla přednáška Dr. J. Holce z ČZU. RNDr. Ján Kulfan z Ústavu ekológie lesa, SAV ve Zvolenu přednesl zajímavou a velmi aktuální přednášku o původu, biologii, šíření a škodlivosti invazního škůdce zavíječe zimostrázového, který se v posledních letech ve střední Evropě významně šíří. Přednáška Dr. J. Lukáše se týkala využití senzoriky a bezpilotních prostředků k detekci stresových faktorů v rostlinné produkci. Dopolední část semináře byla zakončena společným obědem. Po přestávce na oběd následovala odpolední část programu - závěrečná diskuze.

 

Dotazy účastníků:

Zda se v analýze dopadu změny klimatu na výnos plodin počítá i se  schopností půdy zadržet  v krajině vodu?

Od kdy je vhodné počítat sumy teplot pro vývoj hmyzu?

Je dlouhodobá prognóza abundance příznivá pro mšice na obilninách?

Jak regulovat mrvku myší ocásek?

Jaký má vliv minimalizace půdy na výskyt plevelů?

Hrozí nám do budoucna invaze teplomilných plevelů?

Jak reaguje legislativa na změnu druhového spektra původců fuzarióz?

Liší se výskyty fuzarióz mezi regiony ČR?

Jaké jsou možnosti regulace zavíječe zimostrázového? Které pesticidy lze použít?

Jaké typy kamer jsou využívané pro detekci stresových faktorů?  Jaká je jejich hmotnost?

Jan Šonka – účastník semináře seznámil přítomné s velmi zajímavým příspěvkem o problematice vody po odlesnění v historii Šumavy.

 

Cíle semináře se podařilo naplnit.