Termín konání: 26.10. 2018

Místo konání: Vyškov hotel Dukla + exkurze v povodí VN Opatovice

Organizace semináře: Ing. Petra Oppeltová, Ph.D. – Mendelova univerzita v Brně

 

Cílem semináře bylo:

  1. Seznámit účastníky s aktuální problematikou hospodaření v ochranných pásmech zdrojů pitné vody formou přednášek.
  2. V rámci exkurze seznámit účastníky s principy výroby pitné vody na úpravně ve Lhotě u Vyškova a podívat se na rekonstrukci hráze VN Opatovice.
  3. Diskutovat s účastníky a zodpovědět dotazy z praxe.

 

Dne 26.10. 2018 se v hotelu Dukla ve Vyškově uskutečnil seminář zabývající se problematikou znečišťování a ochrany vodních zdrojů. Akci organizovala Mendelova univerzita v Brně pod finanční záštitou České technologické platformy pro zemědělství, celkem se zúčastnilo 29 osob.

Lektory byli:

  1. Jiří Novák z Vodárenské akciové společnosti,a.s.
  2. Petra Oppeltová, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně
  3. Pavel Novák z VÚMOP
  4. Miluše Hříbková, Ing. Věra Bartlová, Mgr. Dušan Kosour z Povodí Moravy, s.p.
  5. Miroslav Sádlo - Agros Vyškov, Dědice
  6. Ladislav Matuška - ZD Kojál Krásensko

 

Po prezentacích probíhala diskuze k přednesené problematice. Velmi pozitivní ohlasy mělo i zapojení zemědělců hospodařících v ochranných pásmech v povodí VN Opatovice Ing. Sádla a Ing. Matušky do přednášek a především diskuzí. Mezi účastníky byli jednak hospodařící zemědělci, zástupci UKZUZ, vodárenských společností, ČHMÚ, vodoprávních úřadů a krajské hygienické stanice. Velmi přínosná byla diskuze všech účastníků, kdy bylo možné zjistit stanoviska jednotlivých institucí a především hospodařících zemědělců k dané problematice. Většina přednášek se zabývala velmi aktuálním tématem - znečišťování vod a půdy pesticidy a průmyslovými hnojivy a diskuzí kolem režimu hospodaření v OPVZ a možností finančních náhrad za omezení užívání pozemků a staveb. V rámci přednášek zazněl i příspěvek Ing. Nováka, ze kterého vyplynulo, že ne ve všech povodích je zemědělství nejvýraznějším znečišťovatelem povrchových a podzemních vod.

 

Výstupy z diskuze:

Na základě příspěvku Ing. Sádla, který pracuje ve společnosti Agros Vyškov, která praktikuje ekologické zemědělství, se rozpoutala mezi účastníky debata o tom, jak v ekologickém zemědělství bojovat účinně proti běžným plevelů. Pan inženýr nastínil účastníkům, že je to velmi nákladný a také nekončící proces, který spočívá v používání různých speciálních kypřičů, které ovšem velmi vysušují půdu, což v kontextu např. letošního léta je velmi špatné z hlediska vláhové bilance pěstovaných plodin. Další problém vidí uživatelé zemědělských pozemků v tom, že zemědělské pozemky, které jsou obhospodařovány ekologickým zemědělství, často nepřipomínají zemědělsky využívanou plochu. Je otázkou, zda by vlastníci těchto pozemků souhlasili s tím, aby jej zemědělci touto formou užívali a jestli by uživatelé nebyli nařčeni, že se o jejich pozemky nestarají s péčí řádného hospodáře. Na tento příspěvek bylo z pléna konstatováno, jestli by nemělo vlastníkům spíše vadit, že jsou na jejich pozemky aplikované různé jedy ve formě pesticidních látek.

K otázce glyfosátu, tedy Roundupu, oslovení zemědělci vyjádřili přesvědčení, že je nahraditelný, že ovšem bude potřeba použít několik jiných účinných látek a z nich vytvořit „koktejl“, o které si myslí, že bude daleko horší než dnes používaný glyfosát.

Bylo diskutováno i nadužívání řepky v osevních postupech, s čímž přítomní zemědělci souhlasili, ale podotkli, že je třeba vzít do úvahy ten fakt, že řepka, krom svých negativních stránek je i dobrá předplodina a tuto její vlastnost využívat. Problém je v tom, že ploch osetých řepkou je příliš, ale toto je dáno tím, že ji podporuje stát a tento krok logicky následují i zemědělci, v podstatě se dá říci, že jim nic jiného ani nezbývá. Pokud by stát podporoval jinou plodinu nebo více plodin, tak se i převážná část zemědělců bude touto podporou řídit. Bylo by třeba změnit koncepci státu v zemědělství, řešením řady problémů by byl pestrý osevní postup, který je všem dnes spíše utopií.

Na semináři se dlouze diskutovalo o tom, že ve vodách máme různé jedy a škodlivé látky a toto je z velké části připisované hlavně zemědělcům. Oni ovšem nepoužívají nic zakázaného, nic nepovoleného, proč jsou tedy stavěny do role těch, kteří nám kontaminují vodu, půdu? Když ty látky jsou tak škodlivé, proč je dovoleno jejich užívání?

Zemědělci se pozastavují nad tím, že předpisy ohledně ekologického zemědělství jsou rozdílné v členských státech EU. Jako příklad uvedli používání peroxidu v sousedním Rakousku s tím, že u nás je zakázaný.

V rámci diskuze se řešil problém, že člověk potřebuje k životu cca 3 l pitné vody denně, zbytek vody, kterou používá nemusí mít kvalitu pitné vody. Navíc se konstatuje, že chemické látky se dnes nacházejí ve všech oblastech našeho života, je spíš jen otázkou, v jaké koncentraci. Bylo také zmíněno letošní výrazné sucho, které mělo naprosto zásadní vliv na výnos zemědělských komodit. Bylo konstatováno, že dnešní nároky na množství a kvalitu potravin by bez použití pesticidů nebylo možné pokrýt. Ekologické zemědělství může být varianta např. v ochranných pásmech vodní zdrojů, ale v nějakém celoplošném měřítku to není reálné, jelikož bychom nebyli soběstační a tudíž v rámci nedostatku základních potravin by se muselo více potravin dovážet a zde si musíme uvědomit, že většina sousedních států používá v průměru na ha větší množství pesticidních látek než my, tudíž tyto látky budou i v jejich potravinách. Byla zmíněna kvalita, tedy spíše nekvalita např. polských potravin, které se k nám ve velkém dovážejí.

Zemědělci konstatují, že požadavkům na kvalitní pitnou vodu rozumí a řada z nich by ráda vyhověla požadavkům na lepší způsob hospodaření v OPVZ, ale opět je třeba, aby proto něco udělal stát a nejlépe způsobem pozitivní motivace, aby hospodařící subjekty byly za pozitivní změny v hospodaření formou dotací odměněny. Padl tu návrh na zřízení tzv. vodního fondu, do kterého by se přispívalo např. 0,50 Kč za litr pitné vody. Spravovaly by jej jednotlivé státní podniky Povodí a z toho by se financovala různá opatření, např. nové čistírny odpadní vod, nebo jejich modernizace, náhrady zemědělcům, motivující platby např. za zatravnění orné půdy v OPVZ. Zástupci provozovatelů vodárenské infrastruktury namítají, že toto se dnes již do jisté míry děje, oni platí za každý odebraný litr surové vody podnikům Povodí od 2 do 6 Kč. Problém je v tom, že tyto peníze končí v rozpočtu a nevrací se zpět do vodního hospodářství.

Byla diskutována i nitrátová směrnice, s tím, že je vždy po 4 letech revidovaná, některá území z nařízení vlády ČR vypadávají, některá se v tomto nařízení nově vyskytnou. Zatím území takto dotčených mírně přibývá, ale tento stav není definitivní. Vodohospodáři bylo konstatováno, že dusičnany již dnes nepředstavují zásadní hrozbu pro pitnou vodu, pokud se vyskytují ve větším množství, tak především v podzemních zdrojích. Novým a daleko závažnějším ohrožením je výskyt pesticidů a mikropolutantů v pitné vodě a to jak ve vodě povrchové tak podzemní.

 

Závěr:

Naprosto jednoznačně se všichni shodli na tom, že při hledání řešení situace v problematice náhrad v OP a aplikace pesticidů je nutné zapojit  jak vodohospodáře, tak i zemědělce a další odbormíky z praxe, včetně výzkumných institucí. Zároveň by měla spolupracovat ministerstva zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví. Bez vzájemné diskuze a spolupráce není možné tuto problematiku posunout dál. Rovněž je třeba novelizovat vyhlášku MZe č. 137/1999 Sb., která je v některých ustanoveních v rozporu s platným vodním zákonem.

 

Fotografie ze semináře naleznete ve fotogalerii zde.