... zaznělo na jednání představenstva na 3. společné zasedání výboru a kontrolní komise ZS ČR (27. 9. 2023).
Zemědělství spadá ze 70 až 80 % do společné politiky EU, a proto je pro Zemědělský svaz ČR zásadní prioritou obhajovat zájmy členů svazu na nadnárodní úrovni. Dříve se uvádělo, že společné zemědělské politice nutně musí být nadřazena finanční politika EU, a teď se uvádí, že nadřazená (a to všemu) musí být ekologie a řešení klimatické změny.
Ve věci Green Dealu a příslušných strategií ZS ČR průběžně prosazuje jejich realizovatelnost a proveditelnost. Apeluje na vyváženost environmentálních přístupů s ekonomickými a sociálními hledisky a doporučuje takové formy implementace, které nepovedou ke znevýhodnění českého zemědělství v rámci EU.
Co se týče finančních a hospodářských sfér, svět možná směřuje do dalších krizí, jejichž vývoj je těžko předvídatelný. Nelze vyloučit, že v příštích letech nepřijde dluhová, energetická nebo i potravinová krize. Přesto strategie a vize Evropě nadále chybí. Evropa má v základních komoditách jako např. v obilí a v mléku přebytky, avšak v příštích letech tomu tak být nemusí. Namísto toho, aby v odvětví zemědělství byla zajištěna stabilita, podnikatelská perspektiva, prostor pro rozvoj a byla v ČR přijata oficiální a aktuální strategie – podmínky pro podnikání se zpřísňují a zemědělství se rok od roku ocitá pod stále větším tlakem.
Pod tlak se zemědělství dostává i kvůli direktivnímu konsolidačnímu balíčku, který má vstoupit v platnost od počátku příštího roku. U nás jakožto producentů a zaměstnavatelů oprávněně vyvolal mnohou kritiku. Zemědělský svaz vnímá konsolidační balíček a navýšení daňové zátěže zemědělců jako nesystémový krok, který se podepíše především na živočišné produkci a výrobě tzv. citlivých komodit.
Potravinová soběstačnost by měla přitom být součástí národních zájmů a zemědělství bychom měli vnímat jako součást kritické infrastruktury státu. V nadcházejícím období za nového ministra zemědělství ZS ČR očekává, že se začne naplňovat platná strategie českého zemědělství do roku 2030, resp. že dojde k jejímu zreálnění, aby zemědělští podnikatelé konkrétněji znali požadavky společnosti na jejich činnost. Zemědělský svaz ČR na tyto i jiné věci upozorňuje, apeluje na přijatelné řešení a poukazuje na velkou vzdálenost politiků u moci od zemědělské praxe a jejich potřeb.
Potravin bude ve světě vzhledem k rostoucímu počtu obyvatel potřeba stále více, přitom podmínky pro podnikání v zemědělství EU se zpřísňují natolik, že řada zemědělců končí. Proč by tedy politika měla dostávat přednost před ekonomikou?