Termín konání: 15. – 16.11. 2017

Místo konání: Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha

Seminář byl rozdělen do dvou sekcí:

Sekce 1) „Živiny a rizikové prvky v půdě (přestupy z půdy do rostlin)“

Sekce 2) „Možnosti modernizace agrochemického zkoušení půd (základní živiny
a mikroprvky“

 

Semináře se zúčastnilo 90 posluchačů z řad zemědělské praxe, státní správy, výzkumných ústavů a univerzit a tematicky byly obě sekce zaměřeny na velmi aktuální problematiku výskytu živin (makro- a mikroživin) a rizikových prvků v životním prostředí (zejména v půdě) a jejich transfer do dalších složek (rostliny, voda…). Seminář zahájil RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D., náměstek pro hlavní činnost, přivítal účastníky semináře a popřál zdárný průběh. Celkem bylo předneseno 23 příspěvků.

 

Sekce 1 (15. 11. 2007):

Seminář zahájil úvodní přednáškou Ing. Radoslav Bujnovský, CSc. (VÚVH, Slovensko) příspěvkem „Prepojenie produkčného a environmentálneho aspektu - základný predpoklad efektívneho využívania živín pri pestovaní plodín“.

  • M. Budňáková (MZe ČR): prezentace na téma „Vstupy rizikových prvků a látek do půdy (hnojiva, kaly, sedimenty)“. Otázka od posluchačů: „Je použití kalů na ornou půdu bezpečné?“ Odpověď autorky:“Je bezpečné, podléhá procesu schvalování“.
  • Ing. M. Sáňka (RECETOX): prezentace na téma „Kontaminace zemědělských půd v ČR: současný stav a legislativa“.
  • Ing. J. Hakl, Ph.D. (ČZU): “ prezentoval analýzy jetelovin z dlouhodobých pokusů „Nutriční hodnota píce jetelovin v závislosti na dlouhodobém hnojení“.
  • RNDr. J. Hofman, Ph.D. (RECETOX): prezentace na téma „V současnosti používané pesticidy v zemědělských půdách - výskyt, osud a nebezpečnost“.
  • Š. Poláková, Ph.D. (ÚKZÚZ): prezentovala výsledky monitoringu sledování rizikových prvků „Dlouhodobé sledování stavu a vývoje obsahů rizikových prvků v půdách a jejich obsahy v zemědělských plodinách“.
  • Ing. J. Száková, CSc. (ČZU): prezentace na téma „Mezidruhové rozdíly v příjmu rizikových prvků rostlinami“.
  • Dr. L. Borůvka (ČZU): prezentace na téma „Formy a chování potenciálně rizikových prvků v půdách“.
  • Ing. P. Škarpa, Ph.D. (MENDELU): prezentace na téma „Eliminace obsahu kadmia
    v semeni máku setého“ – mák je velmi sensitivní plodinou na příjem kadmia ze životního prostředí. Otázka od posluchačů: „Co je zdrojem této kontaminace??“ Odpověď autora: „Stále nejsou úplně zřejmé a jasné zdroje tohoto zvýšeného příjmu rostlinami máku“.
  • J. Klír, CSc. (VÚRV): prezentace na téma „Uplatnění nitrátové směrnice v podmínkách ČR, nové podmínky pro dotace“ – připomenul základní podmínky uplatňování tzv. „Nitrátové směrnice“ v zemědělské praxi a porovnání s podmínkami sousedních států EU.
  • G. Mühlbachová, Ph.D. (VÚRV): v návaznosti na prezentaci k „Nitrátové směrnici“ přednesla autorka příspěvek „Použití technologických vod ze stájových provozů v zemědělství“.
  • P. Svoboda (VÚRV): také tato prezentace má přímou návaznost na uplatňování „Nitrátové směrnice“. Výsledky studie „Dusík v půdě v místech uložení hnoje na zemědělském pozemku“ posloužily jako podklad pro udělení výjimky pro ČR při ukládání hnoje na zemědělskou půdu. Musí být ovšem dodrženy všechny podmínky pro založení
    a ošetřování polních hnojnišť. Byly prezentovány snímky, kde lze vysledovat (i po několika letech) místa uložení hnoje na zemědělské půdě“.
  • L. Menšík, Ph.D. (VÚRV): prezentoval výsledky projektu společné česko-bavorské spolupráce „Kontaminanty v zemědělských půdách v povodí řeky Ohře“.
  • Ing. P. Čermák (VÚRV): prezentace společného česko-bavorského projektu z let 2006-2008 „Rizikové prvky v půdách česko-bavorského pohraničí - prezentovány obecné zásady průběhu projektu a vybrané výsledky projektu (obsahy As, Co, Cr v půdách česko-bavorského pohraničí)“.
  • E. Kunzová, CSc. (VÚRV): prezentace „Možnosti snížení vstupu rizikových prvků z agroekosystémů do potravního řetězce“
  • RNDr. M. Hejcman, Ph.D. et Ph.D. (ČZU/VÚRV): prezentace „Koloběh živin od půdy přes rostlinu až do potravního řetězce člověka aneb Kolik dusíku v našich tělech pochází z minerálních hnojiv?“ – na výsledcích zemědělské archeologie uvedeny příklady vstupů živin do ekosystému – po dlouhou dobu lze poměrně přesně v zemědělské krajině identifikovat stopy zemědělské činnosti, ale i místa dávných pohřebišť (i ta jsou zdrojem vstupu živin do ekosystému).

 

V průběhu přednášek a přestávek souběžně probíhaly posterové prezentace.

Sekce 2 (16. 11. 2007): Program byl zaměřen na problematiku stanovování živin v půdě (systém provádění agrochemického zkoušení zemědělských půd a možnosti jeho vylepšení – větší využitelnost analytické metody Mehlich 3). Posluchači byli seznámeni s předběžným návrhem kritérií pro zjištění zásoby přístupných makro- a mikroprvků v půdách metodou Mehlich 3, s novelami legislativy v oblasti hnojení a výživy rostlin a další problematikou týkající se problematiky živin v půdě a testování půdních vlastností.

  • Ing. P. Čermák (VÚRV): v rámci příspěvku „Návrh moderního systému agrochemického zkoušení půd“ byl prezentován projekt NAZV č. QJ 1530171 – dosavadní průběh prací a předpokládané cíle projektu, které by měly vyústit podkladem pro úpravu legislativních norem v oblasti agrochemického zkoušení zemědělských půd. Otázka od posluchačů: „Kdy lze očekávat novelizaci legislativy v této oblasti“ Odpověď autora: „Projekt končí 31. 12. 2018, kdy mají být zřizovateli (MZe ČR) předány podklady pro novelizaci legislativních norem. V optimálním případě tento proces může proběhnout v r. 2019, takže by nová legislativa mohla být platná od 1. 1. 2020“.
  • J. Zbíral, Ph.D. (ÚKZÚZ): ve své prezentaci „Předběžný návrh kritérií pro obsah mikroelementů metodou Mehlich 3“ provedl přehled metod a výsledků pro stanovení kritérií na hodnocení obsahu mikroprvků v půdě a prezentoval možný návrh kritérií pro metodu Mehlich 3. Bylo zdůrazněno, že vše je ještě nutné experimentálně ověřit.
  • J. Klír, CSc. (VÚRV): „Změny v legislativě hnojiv v roce 2017“ – prezentován soubor nových podmínek a opatření v legislativě používání, skladování a evidence hnojiv (např. vyčlenění přípravků na ochranu rostlin z kategorie pomocných látek, podmínky skladové evidence statkových hnojiv, zvýšení max. obsahu sušiny u technologických vod z 1,0 % na 1,5 %, hlášení letecké aplikace hnojiv a pomocných látek, rozšíření seznamu typových hnojiv, apod.).
  • P. Němec (ÚKZÚZ): přednáška na téma „Problematika síry v půdě a stanovení síry metodou Mehlich 3“ – na souboru cca 35 tis. půdních vzorků z výměry takřka 300 tis. ha zemědělské půdy byl prezentován možný návrh kritérií pro hodnocení obsahu síry v půdě. Otázka od posluchačů: „Jedná se o hodnocení výživného stavu půdy anebo kategorizaci půd?“ Odpověď autora: „Jedná se o návrh kritérií hodnocení obsahu – zda-li bude použito pro stanovování dávek hnojení je budoucí otázkou – zatím je to na úrovni kategorizace“. Otázka od posluchačů: „Proč je na půdách chmelnic zjišťován výrazně vyšší obsah síry v půdě?“ Odpověď autora: „Nebyla zde prokázána žádná souvislost, možná se jedná o vliv hnojařských zásahů anebo reziduální látky z oblasti ochrany rostlin“.
  • Ing. T. Lošák, Ph.D. (MENDELU): prezentace „Změny obsahu živin v půdě a výnosu jarního ječmene v závislosti na půdním typu a dávce živin“ – je uvedena pouze ve sborníku abstraktů, autor se z důvodu neodkladných pracovních povinností z účasti na konferenci omluvil.
  • M. Kulhánek, Ph.D. (ČZU): v rámci řešeného projektu prezentoval příspěvek „Problematika fosforu v půdě a jeho stanovení metodou Mehlich 3“ – shrnul dosud dosažené výsledky řešení, výsledky z nádobových pokusů jsou silně průkazné, avšak tato průkaznost se nepotvrdila v polních podmínkách. Otázka od posluchačů: „Bude také počítán Pindex?“ Odpověď autora: „Ano bude, je však věcí diskuze, jaké položky do jeho výpočtu budou zahrnuty“.
  • G. Mühlbachová, Ph.D. (VÚRV): ve svém příspěvku „Dostupnost bóru v půdě pro rostliny při odstupňovaných dávkách fosforu“ – prezentovala výsledky stanovení přístupného bóru metodou Mehlich 3 při stupňovaných dávkách fosforečného hnojení. Byla vysledována velmi dobrá korelace, praktické využití je otázkou správného nastavení kritérií a jejich využitelnosti v praxi.
  • J. Lukáš, Ph.D. (VÚRV): Využití multispektrálních dat ze satelitních a bezpilotních platforem pro odhad výnosu a kvality cukrové řepy – prezentovány snímky a výsledky z bezpilotního testování porostů.

 

Po skončení prezentací následovala v odpoledních hodinách exkurze posluchačů semináře po areálu VÚRV (návštěva genové banky).

Seminář se setkal s velkým zájmem přítomných, kteří ocenili program semináře a také široký záběr daného tématu a zaměření nejen na teoretické, ale i praktické stránky problematiky živin a rizikových látek v půdě.